Ultra-high temperature processing

Ultra-high temperature processing (UHT), česky „vysokoteplotní úprava“, je jedna z metod konzervace potravin. Na rozdíl od sterilace nebo pasterace dosahuje delší doby skladovatelnosti, dokonce i při pokojové teplotě (u mléka trvanlivost 3–6 měsíců).

Metoda UHT je založena na krátkodobém zahřátí (1–2 sekundy) na teplotu 135-150 °C. Zahřívá se nepřetržitý proud mléka. Hlavním cílem je zničení endospor bakterie Clostridium botulinum, která vytváří toxin v potravinách připravovaných a skladovaných za anaerobních podmínek (tj. za nepřístupu vzdušného kyslíku). Nejznámější je UHT mléko, ale používá se i při balení ovocných džusů, krémů, jogurtů, vína, polévek, konzerv a podobně.

Vysoká teplota spolehlivě zabíjí všechny mikroorganismy a díky krátké době chrání výživné složky potravin. Zároveň urychluje proces zpracování potraviny. Na druhou stranu se například mléko po otevření rychleji^[zdroj?] zkazí jiným způsobem a nekysne jako neošetřené mléko, protože v něm není žádná přirozená ochrana pomocí bakterie Lactobacillus.

UHT mléko je velmi rozšířené v Evropě, méně je přijímané v Severní Americe. Mnoho lidí věří, že lepší jsou pasterované potraviny kvůli méně agresivní úpravě (u mléka ohřátí na 72 °C na alespoň 15 sekund), což však výrobci UHT produktů popírají.