Užhorodská župa (Československo)

Československé jednotky obsadily v lednu 1919 Užhorod[4] a v únoru byla obnovena činnost župního úřadu Užské župy.[1] Když československá armáda zabrala během první poloviny roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Užská župa (později Užhorodská), která vznikla z části původní uherské Užské župy.[5] Tento celek původně zasahoval poměrně velkou částí i na dnešní Slovensko, neboť v roce 1919 byla jeho západní část (slúžnovské okresy Sobrance a Veľké Kapušany) připojena k slovenské Zemplínské župě, zatímco východní část vytvořila podkarpatoruskou Užskou/Užhorodskou župu.[6]

V čele župy stál vládou jmenovaný župan. Koncem ledna 1919 zplnomocněný ministr Vavro Šrobár jmenoval užským županem slovenského římskokatolického kněze Ladislava Moyše. Po 13 měsících[7] ho jako vládní komisař vystřídal Karel Marvan.[8][9] Ten ve funkci zůstal jen krátce, již v létě 1920 byl správcem župy Bohumír Ťoupalík,[10] jenž zde působil do září 1921.[11] Tehdy se županem stal rusínský právník Ivan Želtvaj.[12] Sídlo župy se nacházelo v Užhorodě.

Užhorodská župa existovala do 30. června 1926. K 1. červenci 1926 byly všechny župy na Podkarpatské Rusi sloučeny v jedinou, Podkarpatoruskou župu.[2][12]

Užhorodská župa se nacházela na západní Podkarpatské Rusi, v okolí řek Uh, Ljuta, Turja a Běla. Na západě sousedila se Slovenskem, do roku 1921 hraničila na východě s Mukačevskou župou a na jihovýchodě s Berežskou župou; po reorganizaci podkarpatských žup pak pouze s župou Berežskou. Severní a jižní hranice Užhorodské župy byla zároveň hranicí státní s Polskem, respektive s Maďarskem.[13]

V roce 1921 se Užská župa členila na čtyři slúžňovské okresy (Velký Berezný, Perečín, Seredné a Užhorod) a jedno město se zřízeným magistrátem (Užhorod), které bylo na úrovni okresu.[1][14]