Mukačevská župa

Mukačevská župa byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena vydělením z uherské Berežské župy. Existovala v letech 1919–1921, měla rozlohu 3 891 km² a jejím správním centrem bylo Mukačevo.

Mukačevská župa
Území
Sídlo župyMukačevo
ZeměPodkarpatská Rus
Zeměpisné souřadnice48°26′ s. š., 22°44′ v. d.
Vznikkvěten 1919[1]
Zánik15. října 1921[2]
Základní informace
Rozloha3 891 km²[3]
Počet obyvatel176 833 (1921)[3]
Hustota zalidnění45,4 obyv./km²
Počet okresů6 + město Mukačevo (1921)
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývoj
Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Když československá armáda obsadila v první polovině roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Mukačevská župa, která vznikla převážně vydělením severní části původní uherské Berežské župy.[4] Samotné Mukačevo bylo československým vojskem obsazeno koncem dubna 1919,[5] župní úřad zde začal fungovat v květnu toho roku.[1]

V čele župy měl stát vládou jmenovaný župan, došlo však pouze k jmenování dočasného správce župy. Sídlo župy se nacházelo v Mukačevu.[6]

Mukačevská župa existovala do 14. října 1921.[2] K 15. říjnu 1921 (Ivan Pop uvádí 21. srpen 1921[7]) byly župy na Podkarpatské Rusi reorganizovány a území zrušené Mukačevské župy připadlo převážně župě Berežské, východní okresy potom župě Marmarošské.[2]

Geografie

Mukačevská župa se nacházela na střední Podkarpatské Rusi, v okolí řek Latorici, Boržavy a Riky. Na západě sousedila s Užhorodskou župou, na jihu s Berežskou župou a na jihovýchodě s Marmarošskou župou. Severní hranice byla zároveň státní hranicí s Polskem.[8]

Administrativní členění

Mukačevská župa se členila na šest slúžňovských okresů (Dovhé, Mukačevo, Rosvegovo, Svalava, Nižní Verecky a Volové) a jedno město se zřízeným magistrátem (Mukačevo), které bylo na úrovni okresu.[1][9]

Odkazy

Reference
  1. ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-754-2. S. 87–88.
  2. HORAL, Josef; KLÍMA, Stanislav; NEČAS, Jaromír. Podkarpatská Rus: Obraz poměrů přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových. Praha: Orbis, 1923. Dostupné online. S. 20.
  3. Státní úřad statistický: Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha. 1924.
  4. POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-237-6. S. 298. Dále jen Pop.
  5. RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. S. 46. Dále jen Rychlík–Rychlíková.
  6. Rychlík–Rychlíková, s. 55–56.
  7. Pop, s. 318.
  8. GALLO, Lucie. Populační vývoj na Podkarpatské Rusi od roku 1918. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce Zdeněk Pavlík. s. 85. Dostupné online.
  9. POLÁŠEK, Vladimír; PAVLOV, Andrej. Demografický vývoj Podkarpatské Rusi v letech 1919-1937 [online]. Czechdemography.cz [cit. 2020-04-24]. S. 17. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.