Tygří oko

Tygří oko (anglicky Tiger's eye) je minerál, řazený mezi drahé kameny. Jedná se o odrůdu křemene (SiO2), jejíž zbarvení a vlastnosti jsou ovlivněny příměsí minerálů, obsahujících oxidy a hydroxidy železa (FeOOH), jako je například goethit nebo limonit. Minerál tygří oko vzniká v důsledku zvětrávání z podobného, avšak tmavšího, do modra zbarveného minerálu sokolího oka. Prapůvodním minerálem je riebeckit (někdy též ribekit)[1] ze skupiny amfibolů, pojmenovaný podle německého cestovatele Emila Riebecka (1853 – 1885).[2] "Tygří oko" s příslušným optickým efektem, napodobujícím oko šelmy či dravce, vzniká tak, že v původním minerálu jsou krokydolitová (azbestová) vlákna nahrazena poloprůhledným chalcedonem (křemenem) nebo hydroxidy železa.

Tygří oko

Minerál tygří oko, opracovaný tromlováním pro šperkařské účely

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2+FeOOH+(Al, Mg, Na)
Identifikace
Barva zlatě žlutá, zlatě oranžová, červenohnědá


Tvrdost 6 - 7
Lesk hedvábný


Vryp bílý
Hustota 2.64 – 2.71 g ⋅ cm−3


Podmínky vzniku

Amfiboly vznikají v magmatických horninách, v žulových puklinách spolu s křemeny a dalšími minerály. K proměně riebeckitu (podle staršího pojmenování krokydolitu) zprvu pomocí hydroxidů železa a následně křemitých hmot dochází v hydrotermálním prostředí. Tygří oko, které se v podobě žil a žilek v magmatické hornině vyskytuje společně se sokolím okem, lze tudíž označit za minerál hydrotermálního původu.

Výskyt

Tygří oko na ukrajinské poštovní známce z roku 2009

Dostupné ukázky minerálu tygřího oka, používaného pro šperkařské účely,[3] pocházejí vesměs z afrických nebo asijských nalezišť. Známou lokalitou je pohoří Doorn v Griqualandu v Jihoafrické republice, mnoho vzorků také pochází z Namibie, z Číny, Indie či Myanmaru. Další lokality se nacházejí v západní Austrálii, Kalifornii či Střední Asii. Na evropském kontinentě bylo tygří oko nalezeno v železnorudných dolech u města Kryvyj Rih na Ukrajině.[2]

Zajímavost

Největší dostupný vzorek minerálu tygří oko pochází z Austrálie a postupně byl vystaven na mineralogických burzách v americkém Tucsonu a bavorském Mnichově a od roku 2008 ve sbírkách Mineralogického muzea Univerzity v Bonnu (SRN). Tento dva metry dlouhý a 150 kg těžký kámen pochází z pohoří Hamersley Range v Západní Austrálii z lokality, kde byly dosud nalezeny nejlepší kusy tohoto minerálu na světě. Vzorek byl vyříznut z pětitunové bloku tygřího oka, který byl v roce 2005 objeven v 2,5 miliardy let staré horninové formaci Marra Mamba.[4]

Odkazy

Reference

  1. Riebeckite Mineral Data [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Tygří oko, tygří železo, sokolí oko, býčí oko, pietersit + kočičí oči obecně [online]. Mladá Boleslav: Mineralogický klub při Domu kultury [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
  3. Tygří oko, Býčí a Sokolí [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
  4. Wertvolles Prachtstück. Der größte Edelstein Deutschlands liegt im Mineralogischen Museum der Universität Bonn [online]. Bonn: Universität Bonn [cit. 2016-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-12. (německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.