Tvrz Na hradě

Vznik tvrze je v odborných pramenech kladen do 14.[1][2][3][4] nebo 15. století,[5][6][7][8] někde se dokonce hovoří již o 11.–12. století.[9] Tvrz nechal postavit zřejmě Vaněk z Miletínka (zvaný Vyzdvihovač, neboť v Týnci vyzdvihl tvrz[7]), poté se zde vystřídalo několik dalších zástavních držitelů (Maternové z Eisenachu, Kreuznachové, Mikuláš z Mezilesí). V roce 1502 postoupil král Vladislav Jagellonský panství Týnec společně s tvrzí Vilémovi II. z Pernštejna, který Týnec připojil ke svému pardubickému panství. Tvrz se jako sídlo naposledy výslovně připomíná v roce 1553, kdy ji Pernštejnové připojili jako příslušenství ke svému domu čp. 2 na náměstí v Týnci nad Labem. Jeho součástí pak zůstala bývalá tvrz jako hospodářské stavení po celé 16. a 17. století. V letech 1690–1694 byla budova za Materny z Eisenachu opravena a přebudována na sýpku (tato dostavba je provedena z cihel[4]), v jejímž nejvyšším patře si majitel zřídil letohrádek s vyhlídkou zvaný Na hradě. Ten je v historických pramenech zmiňován v roce 1696, kdy je v nejvyšším patře věže popsán dřevěný ochoz. Areál hospodářského dvora i se sýpkou později zpustl. V roce 1833 stavbu koupil týnecký měšťan Jan Preissig, po něm pak v 60. letech 19. století Josef Duchoslav s chotí Marií. K opětovnému oddělení areálu bývalé tvrze od domu čp. 2 došlo až v roce 1871, kdy se bývalá tvrz stává samostatnou hospodářskou jednotkou. Nový majitel tvrze u ní vystavěl v roce 1876 budovy chlévů, v roce 1879 pak novou stodolu a v roce 1882 nový obytný dům. Usedlost přešla v roce 1923 koupí od rodiny Jelínkových do majetku rodiny Cihlářových.[6] Od roku 1958 je tvrz památkově chráněna.[8] Ještě v 80. letech 20. století měla tvrz sedlovou střechu, pak ale došlo ke zhroucení krovu a stropu druhého patra.[3] V roce 1984 koupil část areálu s gotickým palácem pan Novák a dědictvím tato část přešla v roce 2008 do majetku rodiny Vavřinových.[6]

Zřícenina tvrze je podle některých pramenů volně přístupná na vlastní nebezpečí,[9] jiné ji uvádějí jako soukromovu a nepřístupnou.[3]

Jedná se o obdélnou dvoupatrovou budovu zděnou původně z lomového kamene (rula, břidlice), vystavěnou na skalním ostrohu nad labským údolím.[8] Půdorys má rozměry asi 15 × 8,5 metru a je orientován přibližně ve směru sever-jih.[2] Budova je podsklepena třemi klenutými prostorami.[6] V obou nadzemních podlažích byly dvě přibližně čtvercové plochostropé místnosti přístupné z vnějších pavlačí:[2] v prvním patře bylo původně obydlí služebnictva, ve druhém patře pak obydlí majitele tvrze. V jihovýchodní části druhého patra byla vložena srubová místnost osvětlená v jihovýchodní zdi trojicí pyramidálně uspořádaných okének, ta ale byla zrušena při přestavbě paláce pro hospodářské účely v 90. letech 17. století. Na severní stěně paláce se dochoval z původních dvou řad kamenných krakorců jediný. Pozůstatky dřevěných trámů ochozu pocházejí z úpravy paláce v 90. letech 17. století.[6]

Tvrz Hrad představuje objekt na pomezí mezi hradem a tvrzí (viz název). Takových se ve východní části středních Čech nachází velký počet (dále např. Hradenín, Tuchoraz, Malešov, Zbraslavice aj.).[3]