Hradenín (hrad)

Předchůdcem tvrze byl panský dvorec, jehož poloha není známá, ale pravděpodobně stál v prostoru hospodářského dvora. Tvrz existovala zřejmě již v roce 1398, kdy se po ní psal bohatý kutnohorský měšťan Mikuláš Písek z Hradenína. Dalším majitelem se roku 1409 stal Reinhard z Müllhausenu. První výslovná zmínka o tvrzi však pochází až z roku 1437, kdy se nacházela v majetku Reinhardova bratra Rynarta ze Sluštic. Po polovině 15. století se na tvrzi vystřídalo více majitelů a v dochovaných spisech byla charakterizována jako hrad.[2]

V roce 1483 na tvrzi sídlil Mikuláš Dax z Hammerštejna, který podnikl velkolepou přestavbu v pozdně gotickém stylu. Další úpravy provedli kolem roku 1600 Nečanští z Minic, kteří tvrz rozšířili o renesanční palác přiléhající k bráně. Jako panské sídlo přestala sloužit v roce 1663, kdy Jiří Viktor z Valštejna tvrz připojil k panství Komorního Hrádku a nechal ji přizpůsobit potřebám hospodářského dvora. Nadále však byla využívána k obytným a hospodářským účelům. Po roce 1869 byla změněna na hospodářskou usedlost, přičemž byl zbořen renesanční palác, zavezena část příkopů a věž změněna v sýpku.[3]

V roce 1955 věž zasáhl blesk, a ta se změnila ve zříceninu.[2] Bez další údržby tvrz chátrala do roku 1985, kdy byl zahájen historický průzkum a podstoupeny první záchranné práce včetně vyčištění příkopu. Opravy skončily v roce 1993, kdy byl majetek vrácen v restituci a tvrz začala opět chátrat. V roce 2008 byla hradenínská tvrz zařazena mezi nejohroženější památky v Česku,[3] ale o čtyři roky později ji do správy získalo Regionální muzeum v Kolíně, které zahájilo rekonstrukci objektu.[4] V roce 2016 byla obnova věže a zejména jejího krovu podle dokumentace starého stavu oceněna jako počin za rok 2015 v soutěži Patrimonium pro futuro vyhlašované Národním památkovým ústavem.[5]

Tvrz obklopoval ve skále vytesaný vodní příkop a rybník. Nejvýznamnější stavbou byla dochovaná pětipatrová obytná věž se vstupem v prvním patře na západní straně. Nejlépe provedená místnost se nachází v nejvyšším patře a osvětlují ji velká hrotitá okna. Během pozdně gotické přestavby byly místnosti v přízemí a prvním patře zaklenuty valenou klenbou a postaveno točité schodiště. U věžové brány také vznikla polygonální dělostřelecká bašta a celý areál obehnala obvodová hradba. U severní a jižní hradby byly postaveny hospodářské budovy, které byly později několikrát přestavěné. V době baroka byla bašta upravena na obytný domek.[2][6]