Chvojenec (tvrz)

Oblast okolo Chvojence kdysi vlastnili čeští králové, kteří zde prováděli kolonizaci území. Poprvé je tvrz Chvojenec zmíněna k 9. dubnu 1336, když ji český král Jan Lucemburský zastavil společně s městečkem Chvojnem a dalšími vesnicemi vyšehradskému proboštovi Bertoldovi z Lipé a dvěma jeho bratrům Janovi a Jindřichovi za 2000 kup grošů.[2][3]

Po pánech z Lipé se chvojenecká tvrz dostala do vlastnictví Jindřicha z Lichtenburka, jenž je připomínán k roku 1340 v souvislosti se směnou u chvojeneckého faráře. Tvrze se po Jindřichovi z Lichtenburka zmocnila holická větev rodu Šternberků, z níž na tvrzi pobýval Jan ze Šternberka v letech 1358–1376. Někteří synové tohoto Jana ze Šternberka přesídlili do nedalekých Holic, přičemž na chvojenecké tvrzi zůstal syn Jan ze Šternberka, který je naposledy zaznamenán k roku 1415. Jako poslední majitel je uváděn jiný Jan ze Šternberka, jemuž tvrz náležela v letech 1450–1465 dohromady se statky v Býšti a Zaječicích. Po jeho smrti byl Chvojenec začleněn do správy holického panství.[2][3] Kvůli této události tvrz patrně zpustla, a proto o ní v druhé polovině 15. století chybí doklady.[3] August Sedláček se však domníval, že tvrz zpustla již během husitských válek.[2]

Velikostí byla tvrz rozlehlá, obklopoval ji trojnásobný vodní příkop a val, průměr vnějšího valu se mohl rovnat až 150 metrům.[1]

Tvrziště se nachází nalevo podél silnice III/29821, jež spojuje obce Chvojenec a Rokytno. Z tvrze se zachovaly pouze valy a kus příkopů. Místo, kde dříve tvrz stála, se dnes nazývá Na baště.[3]