Mučenkovité

Mučenkovité (Passifloraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Zahrnuje asi 1000 druhů a je rozšířena v tropech celého světa, místy přesahuje i do mírného pásu. Jsou to byliny i dřeviny obvykle s jednoduchými listy a pravidelnými květy. Ze známých rostlin sem patří mučenka, pěstovaná jako okrasná liána. Pastala rozprostřená je používána jako afrodisiakum.

Mučenkovité
Mučenka Passiflora caerulea
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďmučenkovité (Passifloraceae)
Juss. ex Roussel, 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pastala Turnera ulmifolia
Adenia pechuelii

V současné taxonomii jsou součástí čeledi mučenkovité i bývalé čeledi Turneraceae a Malesherbiaceae.

Popis

Zástupci mučenkovitých jsou byliny, keře i liány se střídavými jednoduchými nebo zřídka dlanitě složenými listy s opadavými palisty nebo bez palistů. Čepel listů je celistvá nebo dlanitě či zpeřeně členěná, se zpeřenou nebo dlanitou žilnatinou, celokrajná nebo zubatá. Květy jsou pravidelné, nejčastěji pětičetné, jednotlivé nebo ve vrcholících, hroznech či latách. Kalich i koruna jsou složeny z 5 (výjimečně ze 3 až 8) volných nebo na bázi srostlých lístků. Tyčinek je 5 nebo mnoho, jsou volné nebo přirostlé ke gynoforu. U zástupců podčeledi Passifloroideae jsou v počtu 15 až mnoho přítomna staminodia. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 (2 až 5) plodolistů, s jedinou komůrkou. V každém plodolistu je 7 až velmi mnoho vajíček. Čnělka je 1 nebo až 5, volných či na bázi srostlých. Plodem je tobolka nebo bobule.

Rozšíření

Čeleď zahrnuje téměř 1000 druhů v 27 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa s hojnými přesahy do teplých oblastí mírného pásu. Největší rody jsou mučenka (Passiflora, přes 500 druhů), pastala (Turnera, 122 druhů) a Adenia (100 druhů).

Taxonomie

V systému APG III byly sloučeny čeledi Turneraceae (10 rodů, především tropy), Malesherbiaceae (27 druhů v jediném rodu, jihoamerické Andy) a mučenkovité (Passifloraceae). Těmto čeledím odpovídá i současné členění na podčeledi: Turneroideae, Malesherbioideae a Passifloroideae.

Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou větví čeleď violkovité (Violaceae).

Zástupci

Význam

Různé druhy rodu mučenka (Passiflora) poskytují ovoce lokálního nebo i mezinárodního (Passiflora edulis) významu. Pro nápadné květy jsou některé druhy mučenek pěstovány pro okrasu, nejznámější je Passiflora caerulea. Několik druhů je také využíváno místně v lidové medicíně.

Seznam rodů

(včetně bývalých čeledí Malesherbiaceae a Turneraceae)

Adenia, Adenoa, Afroqueta, Ancistrothyrsus, Androsiphonia, Arboa, Barteria, Basananthe, Crossostemma, Deidamia, Dilkea, Efulensia, Erblichia, Hyalocalyx, Loewia, Malesherbia, Mathurina, Mitostemma, Paropsia, Paropsiopsis, Passiflora, Piriqueta, Schlechterina, Smeathmannia, Stapfiella, Streptopetalum, Tricliceras, Turnera, Viridivia[2][3]

Odkazy

Reference
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  3. BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339.

Literatura
  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Timber Press, 2003. ISBN 0-930723-13-9.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Timber Press, 1995.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.