Turbová

Turbová je původně barokní viniční usedlost z druhé poloviny 18. století. Nachází se v Praze v Košířích, v Jinonické ulici poblíž křižovatky s Vrchlického ulicí. Původně patřila ke Smíchovu a měla čp. 151, po změně katastrálních hranic dostala košířské popisné číslo 1066.[1] Od roku 1958 je Turbová kulturní památkou ČR.[2]

Usedlost Turbová
Usedlost Turbová (2022)
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba1897
StavebníkFrantišek Xaver Turba
Další majiteléTurbové
Současný majitelJTH Shopping Park Litoměřice s.r.o.
Poloha
AdresaPraha, Česko Česko
UliceJinonická
Souřadnice50°4′7,53″ s. š., 14°22′36,49″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40361/1-1398 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Usedlost je dlouhodobě v havarijním stavu.

Historie

Prvním známým majitelem byl podle tereziánského katastru František Ignác Textor. Usedlosti dal jméno až pozdější majitel František Xaver Turba, který ji v 18. století koupil a přestavěl na barokní statek. Z 18. století pochází i zahradní pavilonek se sochou Venuše. V 19. století byla jedna z budov přestavěna na novobarokní vilu a k Turbové byla připojena sousední vinice Kuliška.

Na počátku 20. století usedlost vlastnil smíchovský starosta Josef Linhart, který původní usedlost zboural a postavil na jejím místě novobarokní vilu s věží a mansardovou střechou. V období první republiky se na Turbové usadila rodina Jindřicha Šafařoviče, který se oženil s dcerou majitele. Známý právník a prvorepublikový senátor sem vnesl pravý společenský lesk, který pohasl až na konci 50. let 20. stol. Turbovou poctila svou návštěvou řada vynikajících osobností kulturního a politického života. Mezi pravidelné hosty patřil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, literární kritik Arne Novák, lékař a univerzitní profesor Jaroslav Jedlička, cestovatelé Josef Kořenský a Enrique Stanko Vráz, herečka Růžena Nasková a samozřejmě Šafařovičův bratr Jaroslav, ředitel Národního divadla a pravý gantelman. Intimně pohádková atmosféra vily se zahradou každému z hostí bezpečně učarovala a podlehl jí i nejslavnější obyvatel Turbové malíř a loutkář Jiří Trnka. Žil zde v letech 1939–1958 a vytvořil zde v ateliéru svá stěžejní díla, z nichž patrně nejslavnějším je Zahrada. K příběhu o skupině pěti chlapců a kocourovi ho inspirovala právě poetická zahrada na Turbovce. Přímo zde se také točily exteriéry loutkového filmu Císařův slavík.

Později ve vile bydlel operní pěvec, člen Národního divadla, libretista a překladatel Dr. Rudolf Vonásek. Poslední majitelka Marta Šafařovičová, která byla za komunistického režimu perzekvována, byla přestěhována do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. V roce 1976 byla donucena vilu prodat obvodnímu úřadu. Měla zde být zřízena mateřská škola. Rekonstrukce však nikdy neproběhla a objekt byl předán SSM. V hospodářských budovách vyrábělo družstvo Moděva stany.[3]

Po roce 1989

Po sametové revoluci byla Turbová navrácena potomkovi původních majitelů, který ji obratem v roce 1992 odprodal soukromé společnosti. Mělo zde být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Započato bylo i s opravami. Byla vybudována nová střecha a komíny a započalo se i s plány na výstavbu nových rodinných domů na pozemcích usedlosti podle architektonického návrh Jiřího Trnky ml.. Nový majitel však zemřel a ze všech plánů sešlo. Během dědického řízení Turbová chátrala a zabydleli se v ní squatteři. Dědicové usedlost znovu prodali a novým majitelem se v roce 2008 stala společnost společnost Praturb, jejímž vlastníkem byla firma Britských Panenských ostrovů. Na výzvu památkového ústavu byly všechny objekty provizorně zajištěny a vyklizeny. Mezitím byl připravován nový projekt na proměnu Turbové v luxusní centrum služeb nabízející wellness a restaurace. Součástí megalomanského projektu s rozpočtem blížícím se miliardě korun, byly i nové bytové domy a lanovka.[4] Z celého projektu však opět sešlo a v roce 2021 Turbová opět změnila majitele. Novým majitelem se stala společnost JTH Shopping Park Litoměřice s.r.o., který na pozemcích plánuje stavbu dvou činžovních vil.[5]

Historická usedlost a další objekty na pozemku jsou v současnosti (leden 2022) zabezpečené proti vniknutí, ale v dezolátním stavu.

Popis

Původní barokní objekt byl přestavěn koncem 19. století. Obytná vilová budova čp. 1066 u hlavní brány má novobarokní průčelí s mansardou, v pravé části stojí malá věž se zkoseným nárožím. Zahradní budova čp. 731 je menší stavba uprostřed terasovité zahrady. Podél ulice stojí hospodářské objekty s eklektickým průčelím a vysokým půdním prostorem. Usedlost se zahradou je obehnána cihelnou zdí s bránou. Rozsáhlá zahrada i přes vysokou míru devastace disponuje vzácnými solitéry starých stromů.[2]

Galerie
  • Stav v roce 2022
  • Stav v roce 2011
  • Dům na pozemku (2022)
  • Hospodářské budovy (2011)
  • Průčelí hospodářské budovy(2011)
  • Brána (2011)

Odkazy

Reference
  1. Usedlost Turbová Archivováno 6. 10. 2012 na Wayback Machine, odbor památkové péče MHMP, 2. 4. 2010
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 152422 : venkovská usedlost - předměstská, Turbová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Turbová [online]. hrady.cz [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
  4. Barokní zámeček Turbová [online]. 2013-4-8 [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
  5. Usedlost Turbová [online]. Prázdné domy [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.

Literatura
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 307–308.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.