Tujetsch
Tujetsch (německy Tavetsch) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se v údolí Předního Rýna, asi 60 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 450 metrů. Má necelých 1 200 obyvatel.
Tujetsch | |
---|---|
Pohled na Sedrun | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°41′0″ s. š., 8°46′ v. d. |
Nadmořská výška | 1 450 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Surselva |
Tujetsch | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 133,91 km² |
Počet obyvatel | 1 183 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 8,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7187 Camischolas 7188 Sedrun 7189 Rueras |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Četné megality a kameny podél starých cest pro mezky, které slouží k orientaci, ukazují, že přechody přes Tujetschský průsmyk byly důležité již v pravěku. Po založení kláštera v Disentisu v 8. století bylo zalesněné údolí vykáceno a vznikly zde roztroušené zemědělské osady. Ve 12. století se Walserové přestěhovali přes Oberalpský průsmyk a usadili se v horní části Tujetsche. Teprve v 18. století se horští zemědělci postupně stěhovali do údolí a vytvářeli jednotlivé vesnice. Sedrun, kde byl v roce 1205 vysvěcen farní kostel, se stal hlavní vesnicí Tujetsche. Vesnice s názvem Tujetsch však nikdy neexistovala.
Nejmenší švýcarské plemeno ovcí, Tavetsch, pochází z Tujetsche. Zvířata, jejíž poslední exempláře uhynuly v roce 1954 v zoologické zahradě Lange Erlen v Basileji, se podobala malým, robustním ovcím z období neolitu, u nichž byly samice také rohaté. Nadace ProSpecieRara se od roku 1984 zabývá opětovným šlechtěním ovcí Tavetsch s nekříženými ovcemi z Vrinu a Medelu.
Geografie
Území obce leží v pohoří Cadi na Předním Rýnu, rozkládá se od průsmyku Oberalp až za vesnici Bugnei, a je tak nejzápadnější obcí kantonu Graubünden. Sousedí s kantony Uri a Ticino.
Tujetsch se skládá z těchto jedenácti místních částí (pořadí podle polohy v údolí): Tschamut, Selva, Dieni, Rueras, Zarcuns, Camischolas, Gonda, Sedrun, Bugnei, Surrein, Cavorgia.
Jezero Tomasee (2 345 m n. m.) je považováno za pramen Předního Rýna (rétorománsky Rein anteriur). Z ledovců na území obce je největší ledovec Maighels.
V obci se nachází také chata Maighelshütte (2 310 m n. m.) a hora Crispalt (3 076 m n. m.).
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1718 | 1835 | 1850 | 1900 | 1950 | 1960 | 1980 | 2000 | 2003 | 2010 | 2020 | |||||
Počet obyvatel | 832 | 1 121 | 979 | 810 | 1 122 | 1 957 | 1 855 | 1 525 | 1 739 | 1 732 | 1 183 |
Obyvatelé obce hovoří převážně jazykem Tuatschin, jedním ze surselvských dialektů rétorománštiny.
Doprava
Obcí prochází železniční trať bývalé společnosti Furka-Oberalp-Bahn (dnes součást Matterhorn Gotthard Bahn), vedoucí z Disentisu do Andermattu. Trať byla otevřena roku 1926 a je elektrifikována střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz. Železnice je jediným zimním spojením na západ, kantonální silnice č. 19 přes průsmyk Oberalp je totiž v zimním období uzavřena.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tujetsch na Wikimedia Commons
- (německy) (rétorománsky) – oficiální stránky