Tugra

Tugra (v osmanské turečtině طغراء; Ṭuğrā) byla kaligrafický monogram, pečeť či podpis osmanského vládce (sultána, chalífy, chána), obsahující jeho jméno a titul.

Tugra Sulejmana Nádherného
Тugra Mahmuta II.. Jednotlivé prvky jsou znázorněny barevně v pořadí zápisu těchto slov: «Мehmed chán, syn Abdulhamida, mírotvorce navěky»

Tugrou se označovaly všechny oficiální dokumenty a korespondence. Každý osmanský sultán měl svou vlastní tugru, která byla vytvořena na začátku jeho vlády. Na dokumenty ji psal dvorní kaligraf (nişancı). Také byla vyřezána do pečetidla, byly jí označovány i mince ražené za sultánovy vlády, často se objevuje i na vratech mešit.

První tugra patřila sultánu Orhanu I. (1284–1359), druhému vládci Osmanské říše, a byla dále rozvíjena, až dosáhla své klasické podoby za sultána Sulejmana I.[1](1494–1566).

Za padělání či zneužití tugry byl v Osmanské říši udělován nejvyšší – hrdelní trest.

Kromě Osmanské říše se tugra užívala u jiných turkických státech, např. v Kazaňském chanátu. Později ji používali i Tataři v carském Rusku.

Vzhled
Složení tugry

Od doby vlády sultána Orhana I., přikládajícího k dokumentům otisk dlaně smočené v inkoustu, byl zaveden obyčej obklopit sultánův podpis vyobrazením jeho titulu a jména a titulu jeho otce; všechna slova jsou v osobitém kaligrafickém stylu uspořádána tak, že celý znak má vzdálenou podobu dlaně. Text může být v různých jazycích (arabsky, turecky, persky aj.).

Tugra má svou charakteristickou podobu – dva oblouky vlevo, tři kolmé čáry uprostřed, natěsnaný text vespod a dvě prodloužené části vpravo. Každý z těchto prvků má svůj specifický význam.

Sere – jméno sultána napsané vespod. V závislosti na období zde bylo uvedeno buď prosté jméno jako na první tugře v roce 1326 – Orhan, syn Osmana – nebo zde byly vypsány i čestné tituly atd.

Beyze (arabsky vejce) – dva oblouky vlevo. Podle některých výkladů mohou znamenat dvě moře, která sultán ovládal – větší oblouk Středozemní moře, menší oblouk Černé moře.

Tuğ – tři kolmé čáry uprostřed značí nezávislost. Linky tvaru S, křížící tug (tyč s půlměsícem, odznak vojenské hodnosti), se nazývají zülfe a spolu s vrcholy tugů značí větry vanoucí z východu na západ, tedy tradiční směr osmanské expanze.

Hançer – prodloužené linky vpravo od tugry symbolizují meč, symbol moci a síly.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tughra na anglické Wikipedii.

  1. Tughra of Suleiman the Magnificent [online]. The British Museum [cit. 2012-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-18. ((anglicky))

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.