Osman I.

Někteří odborníci tvrdí, že Osmanovo rodné jméno bylo turecké (nejspíše Atman nebo Ataman) a později bylo změněno na jméno Osmān, které vycházelo z arabštiny. Dřívější byzantské prameny, včetně Osmanova současníka George Pachymerese, hláskovali jeho jméno jako Ατουμάν (Atouman) nebo Ατμάν (Atman), zatímco řecké prameny jej zmiňují i pod arabským jménem Uthmān i tureckým Osmān. Je možné, že dříve se jmenoval opravdu Atman a později přijal jméno Osman, které znělo více muslimsky a turecky.

Ilustrace k bitvám Osmana I.

Přesný datum Osmanova narození není známý a jeho mládí toho není příliš známo. O jeho původu je také nedostatek informací a většina těch, co je známá, pochází z legend a mýtů, které o něm stvořili jeho potomci v pozdějších staletích. Nejspíše se narodil v polovině 13. století (okolo let 1254-5); toto datum mu bylo přiděleno historikem Kemalpaşazadem v 16. století. Podle osmanských legend pocházel jeho otec Ertuğrul Gazi ze západních tureckých kmenů a přišel ze střední Asie na území Anatolie, kam utekl před nájezdy mongolských kmenů. Poté slíbil věrnost sultánovi anatolských seljuků, který mu na oplátku slíbil panství v městě Sögüt na hranicích s Byzantskou říší. Toto spojenectví mezi Ertuğrulem a Anatolci bylo podle dvorních záznamů údajně smyšlené o několik staletí později a skutečný původ Osmanské dynastie tak zůstává neodhalený.

Osman se stal beyem (náčelníkem) kmene po smrti jeho otce okolo roku 1280. O jeho prvních rozhodnutích ve funkci není nic známo, jen pouze to, že vládl regionu okolo města Söğüt a odtud zahájil nájezdy na sousední Byzantskou říši. První datovaná událost v Osmanově životě je bitva u Baphea v roce 1301 nebo 1302, ve které byl poražen byzantskými vojáky, kteří byli vysláni na obranu proti němu.

Zdá se, že Osman následoval strategii rozšiřování svých území na úkor byzantů, přičemž se vyhnul konfliktu s jeho silnějšími tureckými sousedy. Jeho prvním cílem bylo zaútočit a zabrat město Prygia, které leží nedaleko dnešního Eskişehiru, které mělo kolem sebe mnoho plodných polí.

Několik málo těchto vítězství a vykořisťování se stalo oblíbeným tématem osmanských spisovatelů, zvláště v zamilovaných příbězích, ve kterých během bojů vyhrál krásnou Malhun Hatun. Tyto legendy byly přetvořeny do romantických příběhů za pomoci básníků, kteří je sepsali v pozdějších letech.

Osman měl blízký vztah s hlavním náboženským vůdcem dervišů, Šejkem Edebalim, s jehož dcerou se oženil. U pozdějších osmanských spisovatelů se objevil příběh, který byl inspirován tímto přátelstvím; když Osman zůstal na noc v domě Edebaliho, zdál se mu sen. Příběh napsán v druhé polovině 15. století Aşıkpaşazadem říká:

Viděl vycházející Měsíc z prsou svatého muže a přišel se potopit do jeho prsou. Z pupku mu vyrostl strom, který byl kompasem pro celý svět. Ve stínu tohoto stromu byly hory a z úpatí každý hory se vylévaly prameny řek. Někteří lidé z těchto vod pili, jiní zalévali své zahrady a ostatní z nich stavěli fontány. Když se Osman probudil, vyprávěl o tomto snu svému příteli a ten zvolal: "Osmane, synu můj, bůh svěřil císařství tobě i potomkům tvým, má dcera Malhun Hatun nechť stane se tvojí ženou."

Tento sen se stal důležitým mýtem pro říši, včetně Osmanské dynastie, která tím hájila svou moc, která jim podle mýtu byla svěřena samotným bohem. Byl tím také popisován úspěch v bitvách v 15. století. Příběh o snu také obsahuje jeden verš: tak jako bůh slíbil Osmanům moc a vládu nad zemí, tak Osmané slíbili úspěchy říši a věrnost k bohu"

Rozloha země za vlády Osmana I.

Šavle Osmanova (turecky: Taklid-i Seyf) byla významná šavle a symbol státu, používaná při korunovacích nových sultánů. Tato praktika byla poprvé provedena když Osman získal tuto šavli od svého tchána Šejka Edebaliho. Opásání se Osmanovou šavlí byla důležitá událost, která probíhala dva týdny poté, co sultán získal trůn. Dnes je uložena v komplexu hrobek v Eyüpu v Istanbulu. Získání tohoto emblému pro sultána bylo velmi symbolické; ukazuje, že získání této pozice proběhlo válečným způsobem. Šavli sultánovi vždy předával guvernér provincie Konya, který při této příležitosti přijel do Istanbulu.

Manželky a konkubíny

• Malhun Hatun (? - listopad 1323), sultánova první žena, matka jeho nástupce Orhana I.
• Rabia Bala Hatun (? - 1324), sultánova druhá žena, zplodila se sultánem syna Alaeddina Pašu

Ostatní potomstvo

• Çoban Bey
• Melik Bey
• Hamid Bey
• Pazarlu Bey
• Fatma Sultan

Předchůdce: vznik říše

Osmanský sultán 1299–1326

Nástupce: Orhan I.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osman I. na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osman I. na Wikimedia Commons