Velikonoční triduum
Velikonoční triduum či velikonoční třídení je vrcholem celého křesťanského liturgického roku. Začíná se na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, jeho střed tvoří Velikonoční vigilie a končí se na Neděli Zmrtvýchvstání. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Původně jediný den – neděle Zmrtvýchvstání – (stanovený 14. papežem sv. Viktorem I. již koncem 2. století) byl od 4. století postupně rozčleněn do období tří dnů ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného Pána.[1]
Pojem Velikonoční triduum byl v liturgických knihách poprvé použit v roce 1960. Nově byly vyčleněny poslední tři dny Svatého týdne z vlastní postní doby. Tato změna způsobila například, že se na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu nadále nepoužívají liturgická roucha fialové (či černé) barvy, nýbrž postupně roucha bílá, červená a bílá.
Vlastním teologickým obsahem těchto tří dnů je velikonoční tajemství vrcholu života Ježíše Krista.
Odkazy
Reference
- ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Velikonoční triduum, s. 68.