Trichomoniáza

Trichomoniáza je sexuálně přenosná nemoc způsobená prvokem bičenkou poševní (Trichomonas vaginalis) a nejčastější parazitární onemocnění pochvy.[2] Bičenka poševní je pohyblivý prvok žijící v pochvě a močové trubici, který způsobuje zánět pochvy (vaginitida) a močové trubice (uretritida). U žen se může projevit poševním výtokem, který je většinou hojný, řídký, zpěněný, zásaditý a nasládlý.[3] Mimo to způsobuje zduření a zrudnutí poševního vchodu a jahodové zbarvení poševní sliznice.[2] U mužů je projev nemoci obecně mírnější či bez příznaků. Případný projev může postihovat prostatu, semenné váčky a močovou trubici.[1] U obou pohlaví se pak může projevovat uretritidou a obtížemi při močení. Nemoc se často projevuje asymptomaticky. V případě neléčení přejde nemoc do chronické fáze, při které jednotlivé symptomy odezní, avšak infikovaná osoba je i nadále infekční.[2] Nemoc usnadňuje průnik HIV infekce.[4]

Trichomoniáza
Průběch trichomoniázy
Klasifikace
MKN-10A59.
MeSHD014246
Statistické údaje – ženy[1]
Maximum výskytu16–35 let
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemoc se přenáší výhradně pohlavním stykem.[3] Mimopohlavní přenos je mimořádně vzácný; podle Čepického by „vyžadoval naprosté zanedbání základních hygienických pravidel (např. při společném používání vlhké žínky dvěma ženami).“[3] Přenos prostřednictvím vody je rovněž nepravděpodobný; podle Roba, Martana a Citterbarta hynou trychomonády ve vodě „za 45–60 minut, v termální vodě za 30 minut až 3 hodiny, ve zředěné moči za 5–6 hodin.“[2]

Diagnostikuje se pomocí mikroskopické analýzy poševního či uretrálního stěru, při které je prokázán prvok. Jinou, vůči pacientu šetrnější, metodou je kultivační vyšetření.[2] Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 4 až 20 dní, v průměru však trvá týden.[4] K léčbě je indikován metronidazol, který je však kontraindikován u těhotných žen. Při léčbě trichomoniázy musí být léčen i partner (či partneři), který má s infikovanou osobou pohlavní styk. Po prodělání trichomoniázy nevzniká proti nemoci imunita.[1]

Světová zdravotnická organizace odhaduje roční výskyt trichomoniázy na 170 milionů případů.[1]

Odkazy

Reference

  1. Trichomoniáza [online]. Sexus [cit. 2009-09-19]. Dostupné online.
  2. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. ISBN 978-80-7262-501-7. S. 136.
  3. ČEPICKÝ, Pavel. Antikoncepce [online]. Trichomoniáza [cit. 2009-09-19]. Dostupné online.
  4. Trichomoniáza [online]. 004.cz [cit. 2009-09-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.