Schistosoma
Schistosoma (česky též krevnička, v anglické literatuře označované jako blood flukes) je medicínsky nejvýznamnější rod motolic na světě. Schistosomy jsou motolice odděleného pohlaví s výrazným pohlavním dimorfismem, které parazitují v cévní soustavě obratlovců, včetně člověka. Způsobují onemocnění člověka a zvířat - schistosomózu (dříve bilharzióza), které je známé už z dávných dob egyptských faraónů.
 Schistosoma | |
|---|---|
 Schistsoma mansoni | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | ploštěnci (Platyhelminthes) |
| Třída | motolice (Trematoda) |
| Podtřída | Digenea |
| Řád | Strigeidida |
| Čeleď | Schistosomatidae (Krevničkovití) |
| Rod | Schistosoma Weinland, 1858 |
| druhy | |
S. mansoni | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morfologie
Schistosomy jsou na rozdíl od ostatních motolic odděleného pohlaví (gonochoristé) s výrazným pohlavním dimorfismem. Samičky jsou delší a štíhlejší než samci, na příčném řezu téměř kruhovitého tvaru a měří 10-20 mm x 0,1-0,3 mm.Samci měří 6-12 mm x 5-9 mm, jsou plochého tvaru těla, kaudálně od břišní přísavky se tegument stáčí a vytváří žlábek zvaný – canalis gynecophorus. V něm je v době kopulace uložená samička. Vajíčka schistosom jsou vřetenovitého až oválného tvaru, bez operkula, opatřené na jednom pólu trnem. Tento trn má jak patogenní tak diagnostický význam.
Vývojový cyklus
Dospělí jedinci schistosom se lokalizují v cévní soustavě savců a ptáků, nejčastěji v žilním řečišti střev, jater a močové soustavy. Samička je při kopulaci stočená v kanálku samce. Po kopulaci samička opouští kanálek samečka a migruje do cílových míst, kde klade vajíčka s typickými trny. Vajíčka pomocí hrotů a proteolytických enzymů provrtávají stěny kapilár a migrují tkáněmi do střeva (S. mansoni, S. japonicum) nebo do močového měchýře (S. haematobium). Vajíčka pak opouštějí definitivního hostitele trusem nebo močí a ve vodním prostředí se z vajíček líhnou obrvené larvy – miracidium. Miracidia aktivně plavou ve vodě a hledají vhodného mezihostitele, kterými jsou plži rodu Bulinus a Biomphalaria. Miracidium proniká do plže a mění se ve vakovitou mateřskou sporocystu. V ní se vyvíjí další dceřiné sporocysty. V těle dceřiných sporocyst poté vznikají cerkarie s vidličkovitým ocáskem – tzv. furkocerkarie. Ty plže opouští a plavou ve vodě. Do 72 hodin musí najít definitivního hostitele jinak hynou. Furkocerkarie hledají kůži hostitele na základě chemotaxe. Při kontaktu s kůží hostitele se do ní během 10 minut zavrtají a přemění se ve schistosomuly. Ty migrují následně pojivovými tkáněmi kůže a podkožím až do žil. Krevním oběhem jsou poté zaneseny do vrátnicové žíly, kde dospívají a kopulují.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schistosoma na Wikimedia Commons - Ptačí schistosomy a cerkariová dermatitida
