Trastámarové

rodokmen

Zakladatel dynastie Jindřich II., hrabě z Trastámary se stejně jako kastilská šlechta dostal do sporu se svým starším bratrem králem Petrem I., který vládl v letech 1350-1369. Ten totiž během své vlády tvrdě vystupoval proti šlechtě a městům, dal také zavraždit milenku svého otce, kterou byla právě matka Jindřicha II. (zvaného Bastard). Do čela odboje šlechty se tedy postavil Jindřich zTrastámary, který získal podporou Francie. Petr I. se sice udržel trůnu s anglickou vojenskou pomocí po v bitvě u Nájery roku 1367. Nedlouho poté byl ale v roce 1369 poražen v bitvě u Montiel, kde byl po bitvě zajat a zabit. Po jeho smrti se tak stal kastilskýmn a leónským králem právě Jindřich II. (mír v Bayonne z roku 1386).

Trastámarská dynastie poté pokračovala v původních snanách kastilských králů o sjednocení celého tehdejšího Španělska (Hispánie, tj. včetně Portugalska). Král Jan I. se jako manžel portugalské dědičky Beatrix neúspěšně snažil získat pro kastilskou korunu také Portugalsko (1385), unii s Portugalskem podporoval také král Jindřich IV. Z obav Portugalců z kastilské nadvlády z toho nakonec sešlo a portugalský trůn získala dynastie Avis.

Druhorozený syn krále Jana I. Ferdinand se stal v roce 1412 aragonským králem (také sicilským a valencijským). V době nedospělosti Jana II. spravoval záležitosti kastilské koruny.

Sestra krále Jindřicha IV. Isabela I., která se po smrti bratra stala královnou (1474), uzavřela za podpory velké části kastilské šlechty v roce 1469 sňatek s příbuzným aragonským králem Ferdinandem II. Tím byla od roku 1479 vytvořena dynastická unie zemí kastilské koruny a aragonské koruny, došlo ale také k posilováním královského absolutismu, unie ale hlavně vytvořila cestu ke sjednocení Španělska.[1]

Kastilští a leonští králové z dynastie Trastámara:

• Jindřich II. Bastard - (1369-1379)
• Jan I. - (1379-1390)
• Jindřich III. - (1390-1406)
• Jan II. - (1406-1454)
• Jindřich IV. - (1454-1474)
• Isabela I. Katolická - (1474-1504), manžel Ferdinand II. Aragonský, kastilský král jure uxoris (král manžel)
  • Ferdinand II. Aragonský - (1474-1504), jako král manžel, poté do smrti v roce 1516 regentem
• Jana I. Šílená - (1504-1516), jejich dcera, duševně nemocná, zemřela v roce 1555
  • Filip I. Kastilský - (1504-1506), Habsburk, král manžel

• Galerie
• 
  Jindřich II.
• 
  Jan I.
• 
  Jindřich III.
• 
  Jindřich IV.
• 
  Isabela I.
• 
  Ferdinand V. (II.)
• 
  Jana I.

Když v roce 1410 vymřela původní aragonská královská barcelonská dynastie, rozhořel se boj o trůn. Jedním z kandidátů byl také druhorozený syn kastilského krále Jana I. Ferdinand z Antequery.

V Aragonii nastoupila Ferdinandem I. z Antequery na základě rozhodčího výroku z roku 1410 v Caspe, po smrti Martina I. Staršího. Dědicem trastamarské dynastie se stali Habsburkové na základě sňatku královny Jany s Filipem I. Sličným.

Dědic aragonského trůnu budoucí král Ferdinand II. uzavřel v roce 1469 sňatek se svou dědičnou kastilského trůnu Isabelou Kastilskou (taktéž z dynastie Trastámára, viz výše). V roce 1474 se tak spolu se svou ženou stal "králem manželem" v Kastilii. Vládl až do své smrti v roce 1516, kdy nastoupil na trůn jeho vnuk Karel I. (V.) z rodu Habsburků, první španělský král. Jejich dcera Jana I. Šílená (poslední panovník Trastámarské dynastie) si totiž vzala za manželka Habsburka Filipa Sličného.

Aragonští králové z dynastie Trastámara:

• Ferdinand I. - (1412-1416), také král valencijský a sicilský, hrabě barcelonský
• Alfons V. - (1416-1458), také jako Alfons III. král valencijský, jako Alfons IV. hrabě barcelonský
• Jan II. - (1458-1479), také hrabě barcelonský, král navarrský, valencijský, sicilský
• Ferdinand II. - (1479-1516), také hrabě barcelonský, král (horno)navarrský, valencijský, sicilský jako Ferdinand I., neapolský král jako Ferdinand III., král manžel v Kastilii

• Galerie
• 
  Ferdinand I.
• 
  Alfons V.
• 
  Jan II.
• 
  Ferdinand II.