Čiernohronská železnica

Čiernohronská železnica je úzkokolejná lesní dráha o rozchodu 760 mm, jezdící mezi obcemi Podbrezová, Hronec a Čierny Balog ve Slovenském rudohoří. V době největšího rozmachu měla její síť, rozvětvená do okolních dolin, 131,98 km. V současnosti na ní probíhá sezónní turistický provoz na 20 km zachovaných tratí. V roce 1982 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Stanice v Čiernom Balogu
Čiernohronská železnica

Mapa trati
StátSlovensko Slovensko
Číslo900
Provozovatel dráhyČiernohronská železnica n.o.
Technické informace
Rozchod koleje760 mm (bosenský)
Maximální sklon7 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost20 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
4 Dobroč
3 Dobroč-Sihla
2 Pusté
Čierny Hron
2 Jánošovka-ZŠ
1 Jánošovka-Vepor
1 Jánošovka-Panský dvor
3 Vydrovo, Korytárske
2 Vydrovo, skanzen
Čierny Hron
0
0
Čierny Balog
2 Krám
3 Nový Krám
5 Šánske
7 Svätý Ján
(bývalá větev v Kamenisté dolině)
Čierny Hron
(bývalá větev na Osrblie)
9 Hronec námestie
10 Hronec zlieváreň
11 Valaská-obec
12 Chvatimech ŽSR přestup
ŽSR 172 Banská Bystrica – Červená Skala
Hron
12 Podbrezová-Chvatimech
(bývalá st. Podbrezová-Štiavnička)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Posun po stanici
Příprava vlaku vedeného lokomotivou ČKD č. 5 ve stanici Hronec
Trať vede přes fotbalové hřiště v Dobroči, části obce Čierny Balog

Tratě této železnice vedly v údolích Čierného Hronu a jeho přítoků. Dodnes se zachovala a je provozována 10 km hlavní trať z Hronce do Čierného Balogu, 2 km prodloužení této trati z Hronce do Chvatimechu, 4 km odbočka z Čierného Balogu do Vydrovské doliny a 4 km nově obnovená trať do Dobroče.

Nejdelší odbočka vedoucí podél Kamenistého potoka měla téměř 20 km délky a síť v tomto údolí měla 40 km. Zachovaly se z ní kromě zbytků náspů i dva ocelové mosty. První přes údolí Čierného Hronu, nedaleko odbočky z hlavní trati a druhý přes Kamenistý potok, blízko přehrady Hrončok.

Existují plány na obnovení odbočky do Osrblí, kde se nachází velký biatlonový areál, avšak jejich realizace je zatím v nedohlednu.

V letech 2011–2012 byl postaven 4 km úsek trati do Dobroče (místní část Čierného Balogu). V roce 2013 proběhla rekonstrukce 2 km úseku Čierny Balog – Vydrovo skanzen. V roce 2014 byla dokončena obnova úseku Vydrův skanzen – Vydrova dolina (dnes Vydrova konečná), přičemž cestující jsou od sezóny 2018 přepravováni v celém úseku.

Od roku 2016 je z důvodu zhoršujícího se stavu trati přerušen provoz pravidelných vlaků v úseku Šánske – Chvatimech. Nadále jsou zde v provozu pouze pracovní vlaky a mimořádné vlaky na objednávku.

Na podzim roku 2017 byla znovu zprovozněna parní lokomotiva ČKD C 760/90d č. 1, přezdívaná „Kolbenka“. Veřejnosti se poprvé představila v rámci Mikulášských jízd. V roce 2018 se předpokládá její turnusování na červené a modré trase.

V hlavní sezóně 2018 jsou v provozu tři trasy. Zelená (Čierny Balog – Vydrův skanzen – Vydrova konečná), modrá (Čierny Balog – Dobroč) a červená (Čierny Balog – Šánske). V úseku Šánske – Hronec – Chvatimech není zavedena pravidelná doprava.

Historie

Trasování železnice začalo v roce 1901. Stavba prvního (dodnes zachovaného) úseku začala v roce 1908, v roce 1909 začal pravidelný provoz mezi pilami v Čiernom Balogu a Hronci. Síť se postupně rozrůstala, aby bylo možno svážet dřevo přímo z lesů. Zpočátku výstavbu trati zajišťovalo místní obyvatelstvo, během 1. světové války byli na stavbě využiti ruští zajatci.

Z počátku provozu, kdy Slovensko bylo součástí Uher, měla železnice oficiální maďarský název Fekete Garami Vasút. Na některých místech se lze ještě setkat s původní zkratkou F.G.V.

19. července 1927 byla na trati Čierny Balog – Hronec povolena omezená osobní doprava. V šedesátých letech 20. století byl ale postupně provoz utlumován v souvislosti s rozvojem silniční dopravy. V roce 1982 byl provoz železnice oficiálně ukončen, ale železnice byla zapsána do seznamu kulturních památek. O rok později začala obnova za pomoci dobrovolníků.

Díky bezplatné práci stovek brigádníků z mnoha zemí se podařilo železnici obnovit. V roce 1992 byl provoz znovu zahájen, nejprve na polovině zachovalé trati, další rok na 10 km trati Čierny Balog – Hronec. Na jeden rok se dokonce podařilo obnovit i přepravu dřeva, která však skončila s uzavřením pily Jánošovka.

Provoz i opravy trati jsou nadále zajišťovány jak několika stálými zaměstnanci, tak brigádníky.

Vozový park

  • Parní lokomotivy
    • tři lokomotivy ČKD C 760/90d č. 1, 5, 7
    • lokomotiva Smoschewer
    • lokomotiva U 45.903 (soukromý majetek)
    • lokomotiva U 46.903
    • lokomotiva U 34.904
  • řada dieselových lokomotiv – BNE50 (T24.901), DH120 (TU29.001), TU45.001, TU48.001
  • drezína Škoda 1202
  • motorový vůz M21.004
  • řada vozů různé provenience (několik původních uzavřených vozů, z velké části přestavby, provedené vlastními silami z původně nákladních vozů, několik vozů z JHMD, Korytnické železnice a Maďarska)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.