Tomice II

Římská II v názvu odlišuje ves v rámci okresu od Tomic na Vlašimsku.

První písemná zmínka o Tomicích pochází z roku 1359.[2] Prvním historicky známým majitelem Tomic byl zeman Tomy, po němž dostala osada jméno. Dá se předpokládat, že v té době stála v obci vladycká tvrz, pravděpodobně na pravém břehu potoka Bystrého, a to v místech mezi silničním mostem a lávkou směrem k Podhrázskému rybníku. Zprávy pocházející z roku 1359 hovoří o Dětonovi z Tomic, po jehož smrti hospodařili na statku jeho synové Petr, Jan a Bohuslav. Ti dosadili spolu se zemany Protivou, Držkrajem a Vilémem ze sousedních Alběnic (dnes Ouběnic) a Hugonem z Jelenče, klerika Oldřicha z Alběnic na místo faráře v Alběnickém farním kostele svaté Markéty. Po jeho smrti ho vystřídal v úřadě Bohuněk, čtvrtý syn Dětona z Tomic. Dochované zápisy zmiňují ještě další zemany z Tomic (Huk, Jan, Zdislav, Zdeněk) a vztahují se vesměs k patronaci farního chrámu svaté Markéty.

Během staletí patřily tomické statky k různým panstvím, jako například k Šelmberku u Vožice, Líšnu, nebo Tloskovu. Roku 1645 byla nedaleko Tomic svedena bitva u Jankova a vesnice se patrně nevyhnula osudu ostatních okolních obcí, které byly po této nejkrvavější bitvě třicetileté války vylidněny a zpustošeny.

Územněsprávně byly Tomice v letech 1869–1910 vedeny pod názvem Tomice jako osada Ouběnic v okrese Sedlčany, v letech 1921–1930 jako obec v tomtéž okrese, od roku 1950 pod názvem Tomice obec v okrese Votice, v letech 1961–1979 jako obec v okrese Benešov; jako součást Olbramovic pak od 1. ledna 1980.[3] Samostatná obec Tomice vznikla teprve 1. července 1919, do té doby byly Tomice součástí Ouběnic. Dnem 1. května 1976 došlo ke sloučení Tomic a Olbramovic.

Vzhledem k založení obce na břehu potoka Bystrého došlo v minulosti k několika ničivým záplavám. V roce 1764 postihla Tomice „hrozná průtrž mračen“. Potok Bystrý se rozvodnil a strhl hráz Podhrázského rybníka. Celá ves byla zaplavena. Na stavbu nové hráze byl kromě jiného použit i kámen z bývalé ouběnické tvrze. Další ničivé povodně postihly obec v letech 1803, 1906 a 1925. Naopak v roce 1947 postihlo Tomice, jako ostatně celou republiku, katastrofální sucho, takže vyschnul i potok a poté i studny na obou jeho březích.

Tomice se rozkládají ve střední části Votické vrchoviny po obou březích Konopišťského potoka. Potok napájí Podhrázský rybník, který patří do katastru obce a je přírodní rezervací.

V blízkosti Tomic vedla od pradávna stará obchodní stezka z Prahy na jih, směrem na České Budějovice a dále pak k rakouským hranicím, později nazývaná císařskou silnicí, ještě později státní silnicí. V současné době je tato komunikace známa pod označením I/3 nebo E 55.

Severozápadní částí katastrálního území prochází od roku 1871 železniční trať Praha – Veselí nad Lužnicí – Vídeň. V roce 1904 zde byla zřízena železniční zastávka a později byla kvůli zvýšení propustnosti této jednokolejné trati vybudována výhybna. Při modernizaci trati a jejím zdvoukolejnění okolo roku 2011 výhybna zanikla a je zde znovu jen zastávka.

V bezprostřední blízkosti Tomic se nachází přírodní park Žebrák-Džbány a již zmíněná přírodní rezervace Podhrázský rybník. V okolí Tomic je mnoho tras pro pěší turistiku a cykloturistiku a nachází se zde zámek Konopiště a sídla Vrchotovy Janovice a Jemniště.

V Podhrázském mlýně se roku 1788 narodil spisovatel, knihovník a cenzor Jan Václav Zimmermann, kněz řádu křížovnického a roku 1804 spisovatel Josef Václav Zimmermann, který byl též známým překladatelem (např. první překlad románu Kormidelník Vlnovský).

• 
  vlaková zastávka, stav v roce 2008 před zdvoukolejněním trati
• 
  Podhrázský rybník s mlýnem v zimě
• 
  cesta podle potoka
• 
  silniční most
• 
  cvičiště místních hasičů