Tomáš Antonín Kunz

Tomáš Antonín Kunz, také Thomas Anton Kunz, Kunze nebo Kuntz (21. prosince 1756 Praha ? 1830 tamtéž), byl český hudební skladatel a vynálezce.

Tomáš Antonín Kunz
Základní informace
Narození21. prosince 1756
Praha
České království České království
Úmrtí1830 (ve věku 73–74 let)
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník a vynálezce
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Od mládí se věnoval hudbě. Jeho učiteli byli varhaník Josef Prokop a benediktinský mnich Johannes Mathias Zeyer. Na Karlově univerzitě vystudoval práva a filozofii, do které tehdy patřily i přírodní vědy. Zabýval se zejména matematikou a fyzikou. Experimentoval s různými typy hudebních nástrojů a v roce 1791 zdokonalil smyčcový klavír tím, že se mu podařilo snížit hlučnost rotační mechaniky rozechvívající struny. Další zdokonalení pak provedl v roce 1799.

V téže době pracoval na dalším hudebním nástroji, který nazýval klaviorganon, nebo také orchestrion (nemá nic společného s orchestriony pozdější doby). Tento nástroj byl kombinací klavíru a varhan. Nástroj měl 230 strun a 360 píšťal, využitelných ve sto pěti různých kombinacích a byl opatřen válcem, umožňujícím plynulé změny hlasitosti. Měl dvě klávesnice, každou s 65 klávesami (v rozsahu F´-a´´´) a pedálovou část s 25 klávesami (C-c´´). Horní klávesnicí byla ovládána klavírní část a spodní klávesnicí systém píšťal. Na každou z klávesnic bylo možno hrát samostatně, ale bylo možné obě klávesnice spojovat v různých kombinacích. Nástroj podle jeho návrhu postavili v letech 17961798 v Praze stavitelé klavíru Johann a Thomas Still.

Dílo

Jako skladatel je znám zejména svými operami König Wenzel (1778) a Die Bezauberten (1779). Obě opery byly uvedeny v pražském Thunově divadle (dnes součást komplexu budov Poslanecké sněmovny). Z kantáty Pygmalion (1781) se dochoval pouze klavírní výtah, který v moderní době instrumentoval a uvedl na koncertní pódia Erwin Schulhoff. Kunz je rovněž autorem řady vokálních a instrumentálních skladeb.

Jeho dílem trvalé hodnoty je unikátní sbírka českých a německých písní a tanců zapsaných již v 18. století na českém území, Böhmische Nationalgesänge und Tänze, vydaná nejprve v roce 1799 v Lipsku a v rozšířené podobě v roce 1807 v Praze. Faksimile této sbírky vydal v roce 1996 Etnologický ústav Akademie věd České republiky.

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Tomáš Antonín Kunz: Böhmische Nationalgesänge und Tänze - České národní zpěvy a tance. I. díl - Faksimile, II. díl - Texty. Poklady lidové kultury. - sv. 5., Praha, ÚEF AV ČR 1996
  • Thomas Anton Kunz: Beschreibung des Orchestrions, AMZ, i (1798), str. 88
  • Tomáš Spurný: K problematice zvukové rekonstrukce chebské lidové hudby ze sbírky Thomase Antona Kunze "Böhmischen Nationalgesänge und Tänze". Český lid 86, 1999, č. 1, s. 15-36
  • Jiří Berkovec: Orchestrion coby neobyčejný instrument (Zprávy o nových hudebních nástrojích v pražských novinách z počátku 19. století). Hudební nástroje 30, č. 2, Hradec Králové 1993, s. 79
  • R. Haas: Thomas Anton Kunz und sein Orchestrion, Der Auftakt, xi (1931), 43-5
  • R. E. M. Harding: The Piano-Forte. Cambridge, 1933
  • S. Marcuse: Musical Instruments: a Comprehensive Dictionary. New York, 1966, 2/1975, 378–9

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.