To tenkrát v čtyřicátom pátom (píseň)

Vypravěč (Jan Vyčítal) posluchače informuje, že má v Plzni kamaráda a že vždy, když jede kolem, dá mu o sobě vědět. Onen známý ho ve svém bytě upozorní, aby si nesedal na jeden gauč, že ani on tam nesedá, jelikož na něm během osvobození Plzně v roce 1945 seděli američtí vojáci, které tam pozval jejich otec.

V refrénu zpívá zpěvák o tom, jak vypadalo osvobození, že Američané vedení generálem Pattonem měli tanky, děla a džípy, na nichž byly bílé hvězdy. Popisuje též, jak se chovala veřejnost – totiž že tam tančily holky ze „Škodovky“, místní krásky zpívaly píseň Škoda lásky.

Text druhé sloky naráží na překrucování historie komunisty za totality. Zpívá se zde o tom, že toho kamaráda vyhodili ze zaměstnání, důvodem bylo nošení květin k pomníku. Jemu to ale nevadilo. Nevadilo mu to však jen do té doby, než jeho dcera přišla ze školy s tím, že Československo osvobodila jen Rudá armáda. To ho rozčílilo tak, že šel do školy, kde té učitelce řekl, že jí dává pětku z dějepisu a pokud chce, ukáže jí otoman, kde vojáci seděli.

Druhý refrén se jen mírně liší, místo „To tenkrát v čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton...“ je zde „Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton...“

Třetí refrén se opět mírně liší od prvního – ve verši „a místní krásky zpívaly sborem: ‚Škoda lásky...‘“ je zde název písně nahrazen anglickou verzí: „a místní krásky zpívaly sborem: ‚Roll out the barrels‘“.

Jan Vyčítal vytvořil i parodii "To tenkrát v šedesátom osmom" na téma invaze vojsk Varšavské smlouvy, zčásti proto, aby zabránil dalším parodiím.