Tisovnice (Polsko)
Tisovnice[1][2][3][4] (polsky Cisownica, německy Zeislowitz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Holešov. Leží na území Těšínského Slezska na úpatí Slezských Beskyd v údolí řeky Radoně. Ke dni 31. 3. 2014 zde žilo 1 717 obyvatel, rozloha obce činí 9,59 km².
Tisovnice Cisownica | |
---|---|
Centrum Tisovnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°43′22″ s. š., 18°45′41″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Gmina | Holešov |
Tisovnice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,59 km² |
Počet obyvatel | 1 717 (2014) |
Hustota zalidnění | 179 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | luteráni, římští katolíci a ostatní |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Karol Macura |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-440 (Goleszów) |
Označení vozidel | SCI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vesnice byla založena na rozhraní 13. a 14. století, první zmínka o ní pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna z doby kolem roku 1305. Po staletí patřila těšínskému knížectví. V roce 1920 byla rozhodnutím Konference velvyslanců spolu s celým východním Těšínskem připojena k Polsku.
Historickou osobností spjatou s Tisovnicí je Jura Gajdzica (1777–1840), povoláním forman převážející železnou rudu z Horních Uher (Slovenska) do Ustroně nebo sůl z Wieliczky do Uher proslulý jako autor zápisků Dlo pamienci narodu ludzkiego v těšínském nářečí zahrnujících léta 1805 až 1840 a shrnutí dějin Těšínska Nieco z kroniki Cieszenski, které patří k velmi důležitým historickým a jazykovým zdrojům.
Tisovnice se rozkládá v údolí Radoně podél hlavní ulice s názvem Cisowa (Tisová). K několika kopcům, které se nad vesnicí tyčí, patří Zagoj, na jehož jižních svazích byla v roce 1957 pro ochranu seskupení čtyřiceti dvě stě let starých tisu červených vyhlášena přírodní rezervace Zadni Gaj. Přírodně cenná je také ležící na hranici Tisovnice a Horní Líštné hora Tuł s rezervací pro ochranu vstavačových luk.
V severní části obce bylo v 50. letech 20. století vystavěno sídliště (7 osmibytových dvoupodlažních domů) pro zaměstnance cementárny v Holešově. Její severní hranicí probíhá okresní silnice z Ustroně přes Holešov do Těšína.
Odkazy
Reference
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 893.
- Ottův slovník naučný, 5. C-Čechůvky, s. 405
- Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 49.
Literatura
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7.
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)
Externí odkazy
- O Tisovnici na webových stránkách gminy Holešov
- Sdružení milovníků Tisovnice
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tisovnice na Wikimedia Commons