Tisovnice (Polsko)

Tisovnice[1][2][3][4] (polsky Cisownica, německy Zeislowitz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Holešov. Leží na území Těšínského Slezska na úpatí Slezských Beskyd v údolí řeky Radoně. Ke dni 31. 3. 2014 zde žilo 1 717 obyvatel, rozloha obce činí 9,59 km².

Tisovnice
Cisownica
Centrum Tisovnice
Poloha
Souřadnice49°43′22″ s. š., 18°45′41″ v. d.
StátPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaHolešov
Tisovnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,59 km²
Počet obyvatel1 717 (2014)
Hustota zalidnění179 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složeníluteráni, římští katolíci a ostatní
Správa
Statusstarostenství
StarostaKarol Macura
Telefonní předvolba33
PSČ43-440 (Goleszów)
Označení vozidelSCI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice byla založena na rozhraní 13. a 14. století, první zmínka o ní pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna z doby kolem roku 1305. Po staletí patřila těšínskému knížectví. V roce 1920 byla rozhodnutím Konference velvyslanců spolu s celým východním Těšínskem připojena k Polsku.

Historickou osobností spjatou s Tisovnicí je Jura Gajdzica (1777–1840), povoláním forman převážející železnou rudu z Horních Uher (Slovenska) do Ustroně nebo sůl z Wieliczky do Uher proslulý jako autor zápisků Dlo pamienci narodu ludzkiego v těšínském nářečí zahrnujících léta 1805 až 1840 a shrnutí dějin Těšínska Nieco z kroniki Cieszenski, které patří k velmi důležitým historickým a jazykovým zdrojům.

Tisovnice se rozkládá v údolí Radoně podél hlavní ulice s názvem Cisowa (Tisová). K několika kopcům, které se nad vesnicí tyčí, patří Zagoj, na jehož jižních svazích byla v roce 1957 pro ochranu seskupení čtyřiceti dvě stě let starých tisu červených vyhlášena přírodní rezervace Zadni Gaj. Přírodně cenná je také ležící na hranici Tisovnice a Horní Líštné hora Tuł s rezervací pro ochranu vstavačových luk.

V severní části obce bylo v 50. letech 20. století vystavěno sídliště (7 osmibytových dvoupodlažních domů) pro zaměstnance cementárny v Holešově. Její severní hranicí probíhá okresní silnice z Ustroně přes Holešov do Těšína.

Odkazy

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 893.
  2. Ottův slovník naučný, 5. C-Čechůvky, s. 405
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 49.

Literatura

  • HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7.
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.