Tintigny

Podle archeologických nálezů bylo území obce osídleno již v době železné. Z doby halštatské (starší doby železné) pochází pohřebiště u Saint-Vincent, kde bylo nalezeno značné množství mohyl a keramických předmětů. Předpokládá se, že v tomto období existovalo i pohřebiště u Breuvanne. Kolem roku 470 př. n. l. na začátku doby laténské (mladší doby železné) oblast osídlili obyvatelé keltského původu. U vesnice Lahage byly nalezeny zbytky keltské opevněné osady z 1. století př. n. l. s dvojitým příkopem a kůlovou hradbou. Z doby Keltů pravděpodobně pochází i Breuvanne, nejstarší vesnice v obci.

V 1. století n. l. se oblast dostala pod nadvládu Římanů. V témže století byla vybudována cesta z Remeše do Trevíru, která procházela územím dnešní obce. Přítomnost Římanů dokládají i četné pozůstatky budov a opevnění.

Vesnice Tintigny byla poprvé zmíněna při pouti na počest sv. Dagoberta do Stenay roku 852. Její název se však poprvé objevuje v podobě Tintiniacum roku 1097 v zakládací listině převorství sv. Valburgy v Chiny. Historie Tintigny a většiny vesnic v dnešní obci je úzce spjata s hrabstvím Chiny a panstvím Villemont.

Kvůli dobré strategické poloze na řece Semois a blízko hradu Villemont bylo Tintigny v 16.-18. století vystaveno útokům nepřátelských armád. Roku 1636 celou oblast zasáhla morová epidemie. Roku 1795 bylo území dnešní Belgie anektováno Francií a Tintigny se stalo součástí departementu Forêts. Roku 1823 získalo titul obec, který mu zůstal i po osamostatnění Belgie roku 1830.

Obec utrpěla značné škody za první světové války. 22. srpna 1914 padlo v boji mezi Bellefontaine a Rossignol 3500 francouzských a německých vojáků. Téhož dne byla vypálena velká část vesnice Tintigny a téměř sto jejích civilních obyvatel bylo křivě obviněno z účasti na partyzánském odboji a popraveno. O čtyři dny později bylo v Rossignolu zatčeno dalších více než sto údajných partyzánů, kteří pak byli popraveni v Arlonu.