Tihomir Orešković

Narodil se v lednu 1966 v Záhřebu, tehdejší metropoli jedné ze svazových jugoslávských republik – Socialistické republice Chorvatsko, do rodiny Đurđeho a Dany Oreškovićových. Dva roky po narození přesídlil s rodiči do ontarijského Hamiltonu v Kanadě.[2][3] Obor chemie zakončil v roce 1989 na McMasterově univerzitě. O dva roky později absolvoval na stejné vysoké škole studijní program Master of Business Administration (MBA) v oborech finance a informační systémy.[2]

Parlamentní volby v listopadu 2015 přinesly patovou situaci, kdy žádná ze stran nezískala v jednokomorovém parlamentu (Saboru) většinu 76 ze 151 poslanců a ani koaliční jednání nevedla k ustavení funkčního spojenectví.[4]

Opakování voleb zabránila dohoda zveřejněná 23. prosince 2015, v níž přistoupila vítězná Vlastenecká koalice (59 mandátů), vedená konzervativním Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ), na shodu s proreformním Mostem (Most nezavisnih lista, 19 mandátů). Nově sestavený kabinet v čele s nestranickým premiérem měl za cíl zahájit reformy, které by do země přitáhly investice a snížily státní dluh.[4]

Téhož dne, 23. prosince, prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovićová oznámila, že jí nominant na premiéra Orešković doručil pověření 78 poslanců, v jehož důsledku se jej rozhodla jmenovat a pověřit sestavením kabinetu.[4] Poslední možný den 30denní lhůty, 22. ledna 2016, získala Oreškovićova vláda důvěru parlamentu, když ji podpořilo 83 poslanců, 61 se vyslovilo proti a 5 se zdrželo.[5] Vedle nestraníků byla složena ze dvou koaličních partnerů HDZ a Mostu v poměru 12:5:5 (HDZ:Most:nestraníci).[6] Již šest dní po jmenování rezignoval ministr válečných veteránů Mijo Crnoja, kterého nahradil Tomo Medved.

Orešković se oženil se Sanjou Dujmovićovou Oreškovićovou, ženou v domácnosti, s níž má dvě dcery a dva syny. Vlastní chorvatské i kanadské občanství. Z Kanady se do rodné země vrátil v roce 2009. Terčem vtipů na sociálních sítích, i kritiky komentátorů, se stala jeho ne zcela moderní chorvatština s přízvukem.[2]