Tiefencastel

Údolí Albula

Tiefencastel leží v údolí Albuly na úpatí alpských průsmyků Albulapass a Julierpass v kotlině v nadmořské výšce okolo 850 metrů. Nejnižší bod bývalé obce leží pod hrází vodní nádrže Niselas v nadmořské výšce 825 metrů, nejvyšší nadmořská výška je 200 m severozápadně od Piz Mitgel v nadmořské výšce necelých 3100 metrů. Řeka Julia se vlévá do řeky Albula v Tiefencastelu.

Podle kantonální statistiky využití půdy z roku 1997 tvoří území bývalé obce 302 hektarů (20 %) zemědělské půdy, 736 hektarů (50 %) lesa, 46 hektarů (3 %) zastavěné plochy a 401 hektarů (27 %) neproduktivní půdy. Zemědělskou půdu lze rozdělit na 116 hektarů luk a orné půdy a 186 hektarů vysokohorské zemědělské půdy.

Sousedními obcemi Tiefencastelu byly Lantsch/Lenz, Brienz/Brinzauls, Surava, Cunter, Salouf, Mon, Stierva a Alvaschein.

Tiefencastel na staré pohlednici (počátek 20. století)

Tiefencastel je poprvé zmiňován v roce 831 jako vila im Castello Impitinis se sídlem královského správce.[1] Název vznikl pravděpodobně spojením latinského īmus „nejnižší, nejspodnější, nejhlubší“ a předřímského slova *pitino „hrad, tvrz“, které se objevuje v několika graubündenských místních názvech, upřesněných latinským castellum „hrad, tvrz“, které později nahradilo původní název a vedlo tak k románské podobě jména Castí. Kolem roku 1300 je název doložen jako Īmum Castellum* (1297 Petro de Imo Castello; 1311 tres de Ymocastello ... in Ymo Castello), podle něhož byl pravděpodobně utvořen německý název (1357 Tieffenchastl, 1499 Túffenkasten, což se dochovalo v německé nářeční podobě).[1]

Na kopci Plattas se nacházelo sídliště z doby bronzové a na Kirchenhügel římské hradiště. Archeologické nálezy potvrzují předkřesťanské osídlení. V raném středověku byl Tiefencastel opevněným sídlem. Ve středověku měla obec dokonce mýtný most. Od roku 960 byl Tiefencastel biskupským panstvím, a proto přešel jako léno na barony z Vazu a další místní vazaly. Po polovině 16. století byl dvůr Tiefencastel spolu se sousedními obcemi Alvaschein a Mon součástí vrchnostenského soudu Oberhalbstein v rámci Gotteshausbundu.[1]

U dnešní kapličky na silnici Julierstrasse nad obcí stála kaple svatého Ambrože (rétorománsky Sontg Ambriesch), postavená v 6. či 7. století. Ta po staletí sloužila jako farní kostel v Tiefencastelu a částečně také v Alvascheinu. V roce 1343 je současný kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován jako super colle sancti Stephani. Od roku 1635 převzali pastoraci v Tiefencastelu italští kapucíni. Hospic se stal výchozím bodem protireformace ve středním Graubündenu. V letech 1650–1663 byl kostel svatého Stefana kapucíny přestavěn a vybaven významnými řezbami a malbami. V této podobě se kostel zachoval do současnosti.[1]

Dne 11. května 1890 zničil velkou část obce rozsáhlý požár.[1] Zasaženo bylo 24 domů, 34 stájí a části kostela a věže. Tiefencastel měl vždy velký dopravní význam, protože leží na tranzitní ose přes průsmyky Septimerpass a Julierpass. Silnice přes průsmyk Septimer do Chiavenny byla po staletí nejdůležitější dopravní osou pro přechod Alp. Po rozšíření průjezdních tras byla v roce 1835 v Tiefencastelu zřízena stanice koňské pošty. Od roku 1898 byla stavěna trať Rhétské dráhy, Albulská dráha. Trať Chur – Svatý Mořic byla otevřena v roce 1903 a nádraží Tiefencastel vdechlo obci nový život. Od roku 1999 přinesl obchvat obce, která trpěla enormní tranzitní dopravou, úlevu místním obyvatelům.

Železniční stanice Tiefencastel

Tiefencastel leží na Albulské dráze, postavené mezi lety 1898–1904 a vedoucí z Thusis do Svatého Mořice. Trať provozuje Rhétská dráha. Tiefencastel je jednou z významných stanic na trati; zastavují zde i proslulé vlaky Glacier Express a Bernina Express.[2]

Silniční spojení obstarává kantonální hlavní silnice č. 3, vedoucí z Churu přes Lenzerheide a Tiefencastel do Engadinu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiefencastel na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiefencastel na Wikimedia Commons
• (německy) – oficiální stránky