Tibetská mísa

Hudebně jsou tyto objekty klasifikovány jako typ zvonku (zvonek je dutý objekt, který má maximální vibrace kolem otevřeného ráfku. Na druhé straně gong má maximální vibrace směrem ke středu). [4] Obvykle jsou umístěny na polštáři, aby umožnily ráfku volně vibrovat, ale malé zvonky mohou být i jemně drženy v ruce. [8] [9]

Alternativně mohou mít některé zvony schopnosti „tibetské misky“. V tomto případě dřevěná palička někdy nazývaná jako hůlka [10] nebo puja [11], rotuje kolem vnějšího okraje, aby stimulovala nepřetržité vibrace v misce mechanismem skluzu, [12] jehož princip je stejný jako při hře na sklenice naplněné vodou.[13]Hlasitost noty závisí na rychlosti paličky a použité síle. [12]

Vibrační chování misek bylo simulováno [14] a bylo široce studováno. Misky vykazují jak radiální, tak tangenciální pohyb, v souběžném stabilním a nestabilním režimu. U tvrdší púdže může dojít k chrastění nebo chvění.[11] Výzkum byl také prováděn pomocí kmitání indukovaného reproduktory. Studie zkoumaly chování misek částečně naplněných vodou, a způsob, jakým se rezonanční odezva mění s teplotou, a také charakteristiky vypuzování kapek z povrchu kapaliny.[15]

V náboženském kontextu jsou tibetské misky primárně spojeny s buddhistickou meditací a zpěvem, ale používají se také v taoistických praktikách.[16]

Tibetské mísy, se začaly dovážet na západ přibližně od počátku sedmdesátých let dvacátého století. Hudebníci Henry Wolff a Nancy Hennings byli spojování s použitím mísy pro hudební účely v jejich novém albu z roku 1972 Tibetan Bells.[9] Toto album bylo první ze série pěti souvisejících vydání: Tibetan Bells II (1978), Yamantaka s Mickey Hartem (1982), Tibetan Bells III (1988) a Tibetan Bells IV (1991).[17] Alba jsou založena na konceptu duchovní cesty s hudbou jako průvodcem.[17]

Na západě se někdy tibetské mísy používají v alternativní medicíně, jejich moderní popularita pro tento účel možná pochází z modálních vibračních studií [18] známých jako Zvukoterapie , prováděných lékařem Hansem Jennym (1904–1972). [19] Mísy jsou také používány ve zvukové terapii a pro osobní duchovní účely. Slouží pro ty, co věří, že zvuk může pracovat s čakrami. [9] Západní nahrávky tzv. „Tibetské hudby“ často spojují mísy s relaxací, stejně jako jim připisují léčivé schopnosti a schopnosti vytvořit v mysli posluchače nějaký „změněný stav“. [20] Tvrdilo se, že pozměněný stav (ať už meditativní, duchovní, související s drogami nebo všechny tři) je klíčovým spojením s „tibetskou hudbou“ a zvyšuje tím hodnotu tohoto zastoupení Tibetu.[20]