Thomas Pelham, 2. hrabě z Chichesteru

Thomas Pelham, 2. hrabě z Chichesteru (Thomas Pelham, 2nd Earl of Chichester, 3rd Baron Pelham of Stanmer) (28. dubna 1756, Londýn – 4. července 1826, Londýn) byl britský státník ze šlechtického rodu Pelhamů, byl prasynovcem dvou britských premiérů 1. vévody z Newcastle a Henryho Pelhama. V několika britských vládách zastával postupně funkce ministra pro Irsko, ministra vnitra a generálního poštmistra, byl též členem Královské společnosti.

Thomas Pelham, 2. hrabě z Chichesteru
Narození28. dubna 1756
Londýn
Úmrtí4. července 1826
Londýn
Alma materClare Hall
Clare College
Povolánípolitik
Politická stranaToryové
ChoťMary Pelham, Countess of Chichester (od 1801)
DětiHenry Pelham, 3rd Earl of Chichester
Lady Amelia Pelham
Frederick Thomas Pelham
John Pelham
Lady Catherine Pelham
Lady Lucy Pelham
RodičeThomas Pelham, 1st Earl of Chichester a Anne Frankland
PříbuzníFrances Pelham[1] (sourozenec)
Walter Pelham, 4th Earl of Chichester, Francis Pelham, 5th Earl of Chichester, Lady Susan Pelham[2][1], Lady Harriet Pelham[2][1], Lady Isabella Pelham[2][1], Thomas Pelham[2] a Arthur Pelham[2] (vnoučata)
Funkceministr vnitra Velké Británie (1801–1803)
Leader of the House of Lords (1801–1803)
Chancellor of the Duchy of Lancaster (1803–1804)
Member of the 17th Parliament of Great Britain
Member of the 18th Parliament of Great Britain
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a politická kariéra

Narodil se v Londýně jako nejstarší syn 1. hraběte z Chichesteru, který zastával hodnosti u dvora a také nižší vládní funkce. Studoval v Cambridge a v letech 1775–1778 podnikl kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Španělsko, Francii, Itálii, německé země a Rakousko. Po návratu z cest a v roce 1780 byl za hrabství Sussex zvolen do Dolní sněmovny. Původně patřil k whigůmm, podporoval 2. markýze z Rockinghamu, později ale přešel k toryům a získal funkce ve vládě W. Pitta mladšího. Byl generálním inspektorem v úřadu polního zbrojmistra (1782–1783) a státním sekretářem pro Irsko (1783–1784). Jako ministr pro Irsko se stal členem irské Tajné rady (1783) a zároveň byl zvolen i do irského parlamentu (1783–1790, 1795–1799).

Mimo vládní funkce v 80. a 90. letech často cestoval do zahraničí, jeho cesty byly částečně i diplomatickými misemi. R. 1795 byl jmenován členem Tajné rady a znovu státním sekretářem pro Irsko (1795–1798). R. 1801 byl krátce komisařem kontrolního úřadu Britská Východoindická společnost, po pádu Pittovy vlády odmítl nabídku na úřad ministra války a vyslance v Rusku. Znovu se stal členem vlády pod H. Addingtonem jako státní sekretář vnitra (1801–1803). R. 1801 byl s titulem barona ze Stanmeru povolán do Sněmovny lordů, titul hraběte z Chichesteru zdědil po otci až r. 1805. Kvůli sporům s premiérem Addingtonem musel rezignovat na post ministra vnitra a byl pověřen méně významnými funkcemi (lord kancléř vévodství lancasterského 1803–1804, velitel královské tělesné stráže 1804). Do druhé Pittovy vlády již nebyl přizván, ale později dlouhodobě zastával funkci generálního poštmistra (1807–1826). Od roku 1800 byl členem Královské společnosti.

Rodina

Jeho manželkou byla od roku 1801 Mary Henrietta Osborne (1780–1862), dcera ministra zahraničí 5. vévody z Leedsu. Dědicem rodových titulů byl nejstarší syn Henry Thomas (1804–1886), který zastával spíše jen čestné funkce. Druhorozený syn Frederick Thomas (1808–1861) sloužil v námořnictvu a dosáhl hodnosti kontradmirála, nejmladší syn John Thomas (1811–1894) byl duchovním a biskupem v Norwichi (1857–1893).

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. Kindred Britain.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Rodokmen hrabat z Chichesteru Archivováno 10. 9. 2017 na Wayback Machine

Profil 2. hraběte z Chichesteru na webu britského parlamentu

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.