Théodore Géricault

Jean-Louis Andre Théodore Géricault ​[ʒɑ̃ lwi ɑ̃dʁe teodoʁ ʒeʁiko] (26. září 1791 Rouen26. ledna 1824 Paříž) byl francouzský malíř a grafik, hlavní představitel francouzského romantismu.

Théodore Géricault
Rodné jménoJean-Louis André Théodore Géricault
Narození26. září 1791
Rouen
Úmrtí26. ledna 1824 (ve věku 32 let)
Paříž
Příčina úmrtíosteoarticular tuberculosis
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (od 1828; 48°51′39″ s. š., 2°23′34″ v. d.)
BydlištěRouen
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění (od 1811)
Lyceum Ludvíka Velkého
Carle Vernet
Stanislavova kolej v Paříži
Pierre Narcisse Guérin
Povolánímalíř, grafik, sochař, litograf a projektant
DětiGeorges-Hippolyte Géricault
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Théodore Géricault se narodil v Rouen ve Francii. Pocházel z bohaté rodiny a na malování byl materiálně zcela nezávislý. V dětství projevoval výtvarné nadání, které pak zdokonaloval v ateliéru slavného malíře Carla Verneta, byl přítelem jeho syna Horace Verneta, a později u Pierra Guerrina.

Roku 1811 se zapsal na École des Beaux-Arts v Paříži. Již následující rok podnikl na vlastní náklady studijní cestu do Itálie, kde jej ohromilo umění italské renesance a zejména dílo Michelangela. Byl též přitahován plátny Petera Paula Rubense. Po návratu do Francie tvořil stále pod vlivem školy Davidovy obrazy s tematikou koní, jezdecké scény, portréty prostých lidí, krajiny. Postupně však si vytvořil osobitý styl malování, z kterého vyzařuje i celá jeho duše – barevná, energická, extravagantní osobnost.

Z jeho děl sálá extatické napětí v kterém tvořil, kompozice vzbuzují vždy silné emoce. Pod vlivem politických událostí vytváří svá první nesmrtelná díla tvořící již přechod od neoklasicismu k romantismu (Raněný kyrysník roku 1814, Důstojník gardového jezdectva roku 1812).

Nejslavnějším dílem jeho života je Vor Medúzy (1819) dramaticky znázorňující skutečný příběh katastrofy lodě Medúza, která se roku 1816 potopila a cestující, kterých se zachránilo 147, byli opuštěni posádkou lodě a vydání bez jídla i pití napospas moři a podnebí. Po dvou týdnech plavby, během kterých se vyskytly i případy kanibalismu, se zachránilo 15 pološílených lidí (dalších pět zahynulo na palubě lodi Argus, která je zachránila). Příhoda, která měla velkou odezvu veřejnosti i politickou dohru, je na plátně podána s takovou drásavostí a smyslem pro tragiku, že dílo vyvolalo na Pařížském salonu roku 1819 společenský skandál.

Hrob Théodora Géricaulta na pařížském hřbitově Père–Lachaise

V letech 18201821 pobýval Géricault v Anglii – odtud pochází série obrazů Dostihy v Epsomu (1821). Později maluje Géricault řadu portrétů duševně nemocných v psychiatrické léčebně (oleje i grafika). Dle svých oblíbených témat byl nazýván i malířem koní a bláznů. Některými experty je Géricault označován za nejnadanějšího malíře, jakého svět kdy měl.

Trpěl tuberkulózou páteře – tzv. mallum Potti, přesto rád jezdil na koni. A tento koníček mu byl osudný – zemřel na následky pádu z koně. Je pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise (vpravo od centrální kaple), na jeho náhrobku je na měděné desce vyryt v malém formátu obraz Vor Medúzy.

Fotogalerie

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.