Teuvo Aura

Teuvo Ensio Aura (28. prosince 1912 Ruskeala – 11. ledna 1999 Helsinky) byl finský politik. Dvakrát vedl finskou úřednickou vládu, jež měla zemi dovést k předčasným volbám (1970, 1971–1972). Zastával již předtím několik vládních funkcí: ministr zásobování, ministr průmyslu a obchodu (1950–1951, 1952–1954), ministr spravedlnosti (1951), ministr zahraničních věcí (1953–1954), ministr financí (1957) a ministr vnitra (1957). V letech 1968–1979 byl starostou Helsinek. Byl představitelem středopravicové Liberální lidové strany (Liberaalinen kansanpuolue).[1]

Teuvo Aura
Stranická příslušnost
Členství	Liberals Liberal League
Narození	28. prosince 1912 Ruskeala
Úmrtí	11. ledna 1999 (ve věku 86 let) Helsinky, Finsko Finsko
Rodiče	Jalo Aura
Děti	Matti Aura
Alma mater	Helsinská univerzita Normální lyceum v Helsinkách
Profese	politik a právník
Ocenění	Řád bílé růže
Commons	Teuvo Aura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Karélii, jež je dnes (od finsko-sovětské války) součástí Ruska. Vystudoval práva. Během zimní a pokračovací války byl vedoucím výboru pro zásobování v Helsinkách. Podobný post zastával nakonec i ve válečném vládním kabinetu. Od čtyřicátých let též pracoval ve finské centrální bance, roku 1943 se stal jejím generálním ředitelem. V roce 1946 se stal předsedou Státní ekonomické rady, odstoupit musel roku 1950 po hrozbě generální stávky (stejnou radu vedl ještě 1954–1956). Ukázal se být nicméně v krizi roku 1950 obratným vyjednávačem, čímž si vysloužil sérii vládních postů v 50. letech. Nejvýznamnějším bylo jeho angažmá na ministerstvu průmyslu. Aurova hospodářská politika byla kombinací důrazu na liberalizaci ekonomiky a zároveň slabosti pro švédský sociální model. Tato kombinace finské hospodářství silně ovlivnila.[2]

Po roce 1956 se soustředil na místní politiku v Helsinkách, v jejichž městské radě seděl od roku 1957 do roku 1968, kdy se stal starostou a držel tento post 11 let. Jako starosta se soustředil na bytovou politiku a jeho koncepce této politiky silně ovlivnila celé Finsko. Přijal také rozhodnutí postavit v Helsinkách metro. Jako milovník výtvarného umění učinil z Helsinek epicentrum kultury. Proslulým se stala jeho účast na mnoha akcích, díky rychlým přesunům po městě, díky čemuž si vysloužil přezdívku „Blesk“ ("Kulblixten"). Během starostování Helsinek stihl stát také dvakrát v čele úřednických vlád.

Byl blízkým přítelem Urho Kekkonena. Spolu se Sakari Tuomiojou vytvářeli jakýsi triumvirát (jejich nepřáteli nazývaný „gang tří“), v němž od 50. let diskutovali hospodářské otázky. Vztah s Kekkonenem se ochladil po prezidentských volbách v roce 1956, nicméně právě Kekkonen, když se stal prezidentem, svého starého spojence v 70. letech jmenoval do čela úřednických kabinetů.