Tetrahydroxydibor

Tetrahydroxydibor
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	tetrahydroxydiboran
Funkční vzorec	[B(OH)2]2
Sumární vzorec	B2O4H4
Vzhled	bílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	13675-18-8
PubChem	10986154
ChEBI	38289
SMILES	B(B(O)O)(O)O
InChI	1S/B2H4O4/c3-1(4)2(5)6/h3-6H
Vlastnosti
Molární hmotnost	89,65 g/mol
Teplota tání	143 až 148 °C (416 až 421 K)
Hustota	1,657 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	velmi dobře rozpustný
Rozpustnost v polárních ; rozpouštědlech	rozpustný v ethanolu, dimethylformamidu, dimethylsulfoxidu a dimethylacetamidu
Bezpečnost
	; GHS07[1]
H-věty	H302 H315 H319 H335[1]
P-věty	P261 P264 P270 P271 P280 P301+312 P302+352 P304+312 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P330 P332+313 P337+313 P362P403+233 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetrahydroxydibor je anorganická sloučenina používaná na přípravu boronových kyselin.[2]

Příprava

V roce 1931 byla popsána reakce chloridu boritého s alkoholy, kterou vznikal dimethoxychlorid boritý, B(OCH₃)₂Cl.[3]

Egon Wiberg a Wilhelm Ruschmann připravili tetrahydroxydibor redukcí této sloučeniny sodíkem a hydrolýzou vzniklého tetramethoxydiboru, B₂(OCH₃)₄.[4]

Použitý methanol může být obnoven:

BCl₃

{\ce {->[{\text{+ }}{\ce {CH3OH}}][-{\text{ }}{\ce {HCl}}]}}

B(OCH₃)₂Cl

{\ce {->[{\text{+ }}{\ce {Na}}][-{\text{ }}{\ce {NaCl}}]}}

B₂(OCH₃)₄

{\ce {->[{\text{+ }}{\ce {H2O}}][-{\text{ }}{\ce {CH3OH}}]}}

B₂(OH)₄

Souhrnná rovnice vypadá takto 2 BCl₃ + 2 Na + 4 H₂O → B₂(OH)₄ + 2 NaCl + 4 HCl

Při zahřátí nad 90 °C se tetrahydroxydibor dehydratuje na polymerní oxid. K úplnému odstranění vody je třeba teplota nad 220 °C.[5]

Tetrahydroxydibor je redukčním činidlem. Ve vodném roztoku se pomalu uvolňuje plynný vodík.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetrahydroxydiboron na anglické Wikipedii.

https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/10986154
Sarah Little; Jane Trice. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2001. ISBN 9780470842898. DOI 10.1002/047084289x.rn01181. Kapitola Tetrahydroxydiboron.
Egon Wiberg; Walther Sütterlin. Zur Kenntnis einiger Verbindungen vom Typus BCl₃₋n(OR)n. (Über alkoxyl-substituierte Borchloride). [s.l.]: [s.n.], 1931. DOI 10.1002/zaac.19312020102. S. 1–21.
Egon Wiberg; Wilhelm Ruschmann. Über eine neue Borsäure (‚Unterborsäure’︁) der Formel H₄B₂O₄ und ihre Ester. [s.l.]: [s.n.], 1937. DOI 10.1002/cber.19370700636. S. 1393–1402.
Thomas Wartik; Eugene F. Apple. A New Modification of Boron Monoxide. [s.l.]: [s.n.], 1955. DOI 10.1021/ja01628a116. S. 6400–6401.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.