Testování covidu-19

Vyhodnocování real-time PCR testů

Termocykler na vyhodnocování PCR testů

K rutinnímu průkazu infekce se používají testy, detekující přímo genetickou informaci viru (ribonukleovou kyselinu – RNA) ve vzorku od pacienta. Za vhodný vzorek se považuje výtěr z hltanu, nosohltanu, případně z dolních cest dýchacích, odebraný například během bronchoskopie či intubace pacienta.[2] Virová RNA se prokazuje metodou kvantitativní polymerázové řetězové reakce (anglicky real-time PCR nebo zkratka qPCR)[3], která umožňuje přímo kvantifikovat množství virové RNA ve vzorku. Koncem března 2020 bylo v USA ve zrychleném procesu schvalování autorizováno použití tzv. point-of-care testů ke kvalitativní detekci virové RNA, které umožní prokázat infekci během 45 minut.[4] [5]

Antigenní testy patří do skupiny testů přímého průkazu viru. U nich se netestuje ribonukleová kyselina, nýbrž antigen, bílkovina, která se objeví na vzorku z dýchací soustavy, pokud se virus v dané chvíli aktivně replikuje. Proto je tento test vhodný k odhalení právě probíhající infekce. Provádí se výtěrem z nosohltanu. K vyhodnocení není potřeba laboratoř, výsledek je znám do 30 minut. Spolehlivost antigenního testu ale ovlivňuje například koncentrace viru či doba od nástupu nemoci. Některé nakažené tedy tento test nemusí odhalit.[6]

Pro testování SARS-CoV-2 jsou antigenní testy k dispozici od konce léta 2020.[7] Návod na používání a interpretaci výsledků antigenního testu a platné algoritmy publikovalo Ministerstvo zdravotnictví v listopadu.[8]

Průkaz protilátek v krvi (séru) pacienta je tzv. sérologickým testem. Infekce SARS-CoV-2 vyvolává obdobně jako jiné infekce produkci protilátek proti bílkovinám viru buňkami imunitního systému. Většina infikovaných jedinců vyvine protilátky do 5–10 dnů od počátku příznaků infekce.[9][10] Vzhledem k tomuto relativnímu zpoždění v tvorbě protilátek se sérologické testy nehodí k akutnímu testování nemocných. Význam mají ve zpětném průkazu infekce u jedinců s lehkými či žádnými příznaky onemocnění.[11] Z tohoto pohledu jsou důležité k posouzení celkového rozsahu epidemie a jsou nedílnou součástí epidemiologické surveillance.[1] Ovšem testují se jen protilátky IgG, někdy IgM, ale imunoglobulin A prakticky nikoli, což značně podceňuje odhady rozšíření nemoci.[12]

Akademie věd České republiky spustila vlastní webový portál Laboratoře proti koronaviru, který slouží ke koordinaci práce laboratoří, které se podílejí na testování vzorků.

V České republice se do vývoje vlastních testovacích kitů zapojil tým z UOCHB AV ČR, který spolu vyvinul vlastní metodu izolace virové RNA ze vzorků odebraných pacientům. Metoda je založena na použití originálních magnetických nanočástic z dílny Radka Zbořila z olomouckého RCPTM.[14] Postupně je validována ve spolupráci s 2. LF UK, nemocnicí Na Bulovce a Státním zdravotním ústavem. V projektu je zapojen i Biocev, ÚMG AV ČR a CEITEC. 7 milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění covid-19 darovala firma IOCBTech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.[15]

Akademie věd České republiky spolupracuje s Genomic Research Centre, Academia Sinica, Taipei, Tchaj-wan. Ten poskytuje vědecké obci zdarma vlastní rekombinantní a glykosylovaný spike protein viru propagovaný na lidských HEK 293 buňkách v rozpustné formě bez transmembránové domény.[16]