Tchan Jüan-čchun

Tchan Jüan-čchun (čínsky pchin-jinem Tán Yuánchūn, znaky tradiční 譚元春, 15851637), byl čínský literární kritik a básník pozdně mingského období, s Čung Singem stál v čele školy Ťing-ling.

Tchan Jüan-čchun
Jiná jménaTchan Jou-sia
Narození1585
Ťing-ling, Chu-kuang
Úmrtí1637
Zeměříše Ming
Vzděláníťü-žen (1627)
Znám jakoliterární kritik a básník
Hnutíškola Ťing-ling
Ovlivněnýškola Kung-an
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tchan Jüan-čchun je čínské jméno, v němž Tchan je příjmení.

Jména

Tchan Jüan-čchun používal zdvořilostní jméno Jou-sia (čínsky pchin-jinem Yǒuxià, znaky 友夏).[1]

Život a dílo

Tchan Jüan-čchun se narodil kolem roku 1585, pocházel z Ťing-lingu v provincii Chu-kuang (moderní Tchien-men v provinii Chu-pej). Studoval konfucianismus a skládal úřednické zkoušky, avšak ne zrovna úspšně: provinční zkoušky složil až roku 1627, v metropolitních přes opakované pokusy neuspěl.[1]

Zpočátku ho ovlivnil Jüan Chung-tao se svým voláním po originalitě a spontánnosti poezie, Tchan Jüan-čchun vysoce hodnotil jeho tvorbu a spřátelil se s jeho synem Jüan Pcheng-nienem. Později se přidal ke svému staršímu rodáku Čung Singovi, který ocenil Tchanovy verše a podpořil ho v literární činnosti; společně v letech 1614 a 1617 vydali antologie Návrat ke staré poezii (古詩歸, Ku-š’ kuej) a Návrat k tchangské poezii (唐詩歸, Tchang-š’ kuej). Sbírky jim získaly slávu a uznání jako zakladatelům školy Ťing-ling. Vyjádřili v nich své názory na básnickou tvorbu.[1] Jako literární teoretici odmítali tehdy populární postoje archizujícího hnutí, hledajícího inspiraci ve vrcholně tchangské poezií. Namísto pouhého napodobování vyzdvihovali originalitu, poezie by dle nich měla mít hloubku a odměřenost. Snažili se dosáhnout ducha své oblíbené předtchangské a tchangské tvorby, ale ustrnuli v jejím napodobování.[2] Kritika viděla Tchan Jüan-čchunovy básně jako nesrozumitelné a obtížné. Raně čchingští kritici (Čchie Čchien-i a Ču I-cun) pak jeho tvorbu zavrhli a měli ji za úpadkovou.[1]

Reference

  1. NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Svazek 1. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 749–750. (anglicky)
  2. LYNN, Richard John. Poetry of the Seventeenth Century. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. [Dále jen Lynn]. ISBN 0-231-10984-9. S. 410–428, na s. 412. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.