Čung Sing

Čung Sing
Jiná jména	Čung Po-ťing, Wan-č’ ťü-š’, Tchuej-kung, Tchuej-ku a Tchuej-an
Narození	1574 ; Ťing-ling, Chu-kuang
Úmrtí	1624
Země	říše Ming
Vzdělání	ťin-š’ (1610)
Rodiče	Zhong Yiguan a Feng Shi(Mother of Zhongxing)
Manžel(ka)	Huang Shi(Wife of Zhongxing)
Děti	Zhong Sixia; Zhong Gaixia; Zhong Naxia
Znám jako	literární kritik a básník
Hnutí	škola Ťing-ling
Ovlivněný	škola Kung-an
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Čung Sing (čínsky pchin-jinem Zhōng Xīng, znaky tradiční 鍾惺, 1574–1624), byl čínský literární kritik a básník pozdně mingského období, s Tchan Jüan-čchunem stál v čele školy Ťing-ling.

Jména

Čung Sing používal zdvořilostní jméno Po-ťing (čínsky pchin-jinem Bójìng, znaky 伯敬) a literární pseudonymy Wan-č’ ťü-š’ (čínsky pchin-jinem Wǎnzhī jūshì, znaky 晚知居士),[1] Tchuej-kung (čínsky pchin-jinem Tuìgōng, znaky 退公), Tchuej-ku (čínsky pchin-jinem Tuìgǔ, znaky 退谷) a Tchuej-an (čínsky pchin-jinem Tuìān, znaky 退庵).

Život a dílo

Čung Sing se narodil roku 1574, pocházel z Ťing-lingu v provincii Chu-kuang (moderní Tchien-men v provinii Chu-pej). Studoval konfucianismus a skládal úřednické zkoušky, provinční zkoušky složil roku 1603, palácové roku 1610. Poté sloužil na ministerstvu prací v Pekingu, nankingském ministerstvu obřadů, roku 1615 řídil provinční zkoušky v Kuej-čou. Hodně cestoval.[1]

Jako literární teoretik odmítal tehdy populární postoje archizujícího hnutí vyjádřené v postojích Li Pchan-lunga, hledajícího inspiraci ve vrcholně tchangské poezií. Namísto pouhého napodobování vyzdvihoval originalitu, poezie by dle něj měla mít hloubku a odměřenost. Na rozdíl od současníků ze školy Kung-an přijal za svůj rafinovaný slovník a originální inspiraci.[1] Snažil se dosáhnout ducha své oblíbené předtchangské a tchangské tvorby, ale ustrnul v jejím napodobování.[2] Kritici, počínaje Čchien Čchien-im měli proto jeho poezii (a poezii jeho žáků) za neúspěšnou a obskurní.[1]

Byl plodným autorem, jeho hlavním dílem jsou antologie z let 1614 a 1617 Návrat ke staré poezii (古詩歸, Ku-š’ kuej) a Návrat k tchangské poezii (唐詩歸, Tchang-š’ kuej) sestavené společně s Tchan Jüan-čchunem. V letech 1616–1621 publikoval sbírku zkušebních esejů, její úspěch a jeho prestiž vedla pak nakladatele k vydávání řady děl různých žánrů pod jeho jménem; a to jak učených prací, tak tehdy oblíbené historické beletrie.[1]

Reference

NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Svazek 1. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 369–370. (anglicky)
LYNN, Richard John. Poetry of the Seventeenth Century. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. [Dále jen Lynn]. ISBN 0-231-10984-9. S. 410–428, na s. 412. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[nienhauser_369_370-1] NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Svazek 1. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 369–370. (anglicky)

[lynn_412-2] LYNN, Richard John. Poetry of the Seventeenth Century. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. [Dále jen Lynn]. ISBN 0-231-10984-9. S. 410–428, na s. 412. (anglicky)