Tchaj-cung (Sung)
Tchaj-cung (čínsky pchin-jinem Tàizōng, znaky 太宗; 20. listopadu 939 – května 997), vlastním jménem Čao Kchuang-i (čínsky pchin-jinem Zhào Kuāngyì, znaky zjednodušené 赵匡义, tradiční 趙匡義) byl čínský generál a státník, bratr zakladatele říše Sung císaře Tchaj-cu a v letech 976–997 druhý sungský císař.
Tchaj-cung | |
---|---|
císař říše Sung | |
Tchaj-cung | |
Doba vlády | 15. listopadu 976 – května 997 |
Éra vlády | Tchaj-pching-sing-kuo (太平興國, 976–984) Jung-si (雍熙, 984–987) Tuan-kung (端拱, 988–989) Čchun-chua (淳化, 990–994) Č'-tao (至道, 995–997) |
Úplné jméno | Čao Kchuang-i (趙匡義) Čao Kuang-i (趙光義, od 960) Čao Ťiung (趙炅, od 977)[pozn. 1] |
Chrámové jméno | Tchaj-cung (太宗) |
Posmrtné jméno | Č'-žen jing-tao šen-kung šeng-te wen-wu žuej-lie ta-ming kuang-siao chuang-ti (至仁應道神功聖德文武睿烈大明廣孝皇帝) |
Narození | 20. listopadu 939 |
Úmrtí | května 997 |
Předchůdce | Tchaj-cu |
Nástupce | Čen-cung |
Manželka | císařovna Jin |
císařovna Fu | |
císařovna Li | |
císařovna Li | |
Potomci | Čao Jüan-cuo, kníže Sien z Chan-kung; Čao Jüan-si, korunní princ Čao-čcheng; Čao Cheng (císař Čen-cung); Čao Jüan-fen, kníže Kung-ťing z Šang; Čao Jüan-ťie, kníže Čao-wen z Chuej; Čao Jüan-wo, kníže Kung-i z Čen; Čao Jüan-taj, kníže Čchu-kung z Chuej; Čao Jüan-jen, kníže Kung-su z Čou; Čao Jüan-i, kníže z Čchung a sedm dcer |
Rod | Čao |
Dynastie | Sung |
Otec | Čao Chung-jin (趙弘殷) |
Matka | paní Tu (杜) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda
Tchaj-cung byl pracovitý a svědomitý císař. Jeho největším úspěchem bylo dokončení sjednocení Číny dobytím státu Severní Chan, přičemž osobně vedl armádu která zatopila nepřátelská města vodami řeky Fen. Liou Ťi-jüan, císař Severní Chan, se poté vzdal. Vzápětí Tchaj-cung pokračoval útokem na říši Liao, která držela 16 čínských pohraničních krajů, ale sungská armáda utrpěla porážku v bitvě u řeky Kao-liang. Byl to první velký sungský neúspěch.
Porážka v bitvě měla dlouhodobé důsledky, byla jedním z hlavních faktorů, které přispěly k přijetí defenzívní strategie ve vztahu k severnímu sousedu. Pro Tchaj-cunga byl také nebezpečný Čao Te-čao, syn předešlého císaře, podezřívaný Tchaj-cungem z usilování o trůn. Čao Te-čao nakonec roku 979 spáchal sebevraždu. Tchaj-cung se poté soustředil na rozvoj a posílení armády, současně omezil moc a vliv členů císařského rodu a jednotlivých vojevůdců nad ozbrojenými silami.
Roku 982 po smrti císaře Ťing-cunga nastoupil v říši Liao mladý, teprve dvanáctiletý panovník. Tchaj-cung se roku 986 rozhodl využít příležitost a zahájit válku, tři sungské armády však nebyly schopny zkoordinovat svůj postup a byly liaoským vojskem odraženy. Roku 988 naopak liaoské oddíly zaútočily na říši Sung.
Císař věnoval velkou pozornost blahobytu obyvatelstva, říše za jeho vlády prosperovala. Přejal politiku císaře Š'-cunga dynastie Pozdní Čou podporující růst zemědělské výroby, rozšíření zkouškového systému, psaní encyklopedií, rozšíření civilní služby a omezování moci vojenských guvernérů ťie-tu-š'.
Rodina
Otec Čao Chung-jin (趙弘殷, 899–956) byl posmrtně jmenován císařem Süan-cu (宣祖), matka příjmením Tu (杜) obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ (昭憲太后).
Hodnost císařovny obdržely čtyři z Tchaj-cuových manželek. Paní Jin (尹), dcera Jin Tching-süna, guvernéra Čchu-čou, se císařovnou Šu-te (孝惠皇后) stala posmrtně, stejně tak paní Fu (符, 941–975), dcera ministra Fu Jen-čchinga, obdržela posmrtný titul císařovna I-te (懿德皇后). Po Tchaj-cungově nástupu na trůn se císařovnou stala paní Li (李, 960–1004), dcera Li Čchu-jüna a císařovna Ming-te (明德皇后). Po její smrti se jiná paní Li (李, 943–977), dcera Li Jinga, stala císařovnou Jüan-te (元德皇后).
Příjmení (titul) matky | # | Jméno | Narození – úmrtí | Posmrtné jméno | Titul | Udělení titulu |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Čao Jüan-cuo (趙元佐) | 965–1027 | Sien | kníže z Chan-kung | ||
2. | Čao Jüan-si (趙元僖) | 966–992 | Čao-čcheng | korunní princ | ||
3. | Čao Cheng (趙恆) | 968–1022 | korunní princ | |||
Po smrti Tchaj-cunga vládl jako císař Čen-cung. | ||||||
4. | Čao Jüan-fen (趙元份) | 969–1005 | Kung-ťing | kníže z Šang | ||
5. | Čao Jüan-ťie (趙元傑) | 972–1003 | Čao-wen | kníže z Chuej | ||
6. | Čao Jüan-wo (趙元偓) | 977–1018 | Kung-i | kníže z Čen | ||
7. | Čao Jüan-čcheng (趙元偁) | 981–1014 | Čchu-kung | kníže z Chuej | ||
8. | Čao Jüan-jen (趙元儼) | 986–1044 | Kung-su | kníže z Čou | ||
9. | Čao Jüan-i (趙元億) | kníže z Čchung |
Příjmení (titul) matky | # | Titul | Narození – úmrtí | Sňatek | Manžel |
---|---|---|---|---|---|
1. | princezna Tcheng (滕國公主) | zemřela v dětství | |||
2. | princezna Sü (徐國大長公主) | generál Wu Jüan-i (左衛將軍吳元扆) | |||
3. | princezna Pin (邠國大長公主) | ||||
4. | princezna Jang (揚國大長公主) | generál Čchaj Cung-čching (左衛將軍柴宗慶) | |||
5. | princezna Ťü (雍國大長公主) | generál Wang I-jung (右衛將軍王貽永) | |||
6. | princezna Wej (衛國大長公主) | ||||
7. | princezna Čchiao (荊國大長公主) | Li Cun-sü (李遵勗) |
Odkazy
Poznámky
- Roku 960 si změnil jméno z Kchuang-i na Kuang-i kvůli tabuizaci jména jeho bratra-císaře, s bratrem totiž sdílel znak 匡 (Kchuang). Poté co se stal císařem, změnil si jméno na Ťiung, opět kvůli tabuizaci císařova jména.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Taizu of Song na anglické Wikipedii.
Literatura
- TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-cung na Wikimedia Commons
- THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) event history. Dostupné online. (anglicky)
- (anglicky) (čínsky) Na opravdový Záznamy Song císaře Taizong