Tana obecná

Tana obecná (Tupaia glis) je malý savec z čeledi tanovitých (Tupaiidae). Průměrná tělesná délka se pohybuje mezi 16 až 21 cm a průměrná hmotnost okolo 190 g. Barva srsti je velice různorodá. Od rudě hnědé, našedlé až černé, břicho je bělavé. Její dlouhý ocas, který dosahuje délky 12–21 cm je hustě osrstěný a téměř dosahuje stejné délky, jako celé tělo tany. Tlapky jsou holé, ale mají ostré drápky a i nad nosem má neosrstěné místo. Obě pohlaví jsou si velmi podobná.

Tana obecná
Tana obecná v Zoo Bronx, New York, USA.
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	tany (Scandentia)
Čeleď	tanovití (Tupaiidae)
Rod	tana (Tupaia)
Binomické jméno
Tupaia glis (Diard, 1820)
Areál rozšíření Areál rozšíření
Synonyma
Sorex glis Tupaia ferruginea tana malajská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tana obecná patří k největším zástupcům své čeledi. Obývá převážně jihovýchodní Asii, zvláště nížiny v deštných lesích Thajska, Malajsie, Indonésie a blízkých ostrovů.

Tana obecná je denní a velice mrštné zvíře, které před nebezpečím dokáží velice rychle uprchnout. Přes noc tany spí nejčastěji v dutině padlého stromu nebo mezi kořeny. Obývají jak stromy, tak i, a to je u tohoto druhu běžnější, zem. Zde aktivně hledají potravu, kterou tvoří především hmyz (zvláště mravenci), ovoce, listy, pupeny, semena a zřejmě i drobné myšky a malí ptáci. Žije většinou samotářsky, ale přílišnou výjimkou není ani život v párech.

Rozmnožuje se v průběhu celého roku. Svá hrubá hnízda si staví především v dutinách padlého stromu nebo mezi kořeny a v Malajsii, kde je rozmnožování tan sledováno nejčastěji, rodí samice po 46 až 50 dnech jedno, nebo méně častěji až tři mláďata. Ta se rodí zcela holá a slepá a hnízdo opouštějí zhruba po 33 dnech.

Tana obecná je nejpočetnějším a nejčastěji chovaným druhem ve své čeledi. Jelikož se daří tany obecné hojně rozmnožovat i v zajetí, zatím jim vážná nebezpečí nehrozí. Má také největší lokalitu rozšíření a proto je v Červeném seznamu IUCN ohodnocen jako málo dotčený druh.