Tachlovický tunel

Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.[1][2] Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně jednokolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.[3] Investorem byla Správa železniční dopravní cesty, generálním projektantem byl SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Dosud však nebyla vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činí asi 26 miliard Kč.

Poslanecká sněmovna v září 2009 v souvislosti s tímto tunelem ve zrychleném režimu schválila novelu zákona, podle níž k podzemním stavbám nebude třeba souhlas majitelů pozemků nad stavbou, pokud se jich výstavba přímo nedotkne.[4]

V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patřila k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.[5][6]

Plán tunelu byl oživen v roce 2019. Správa železniční dopravní cesty oznámila záměr podpořit výstavbu nového tunelu a současnou železniční trať kopírující údolí Berounky přenechat příměstským vlakům. Opustila tak levnější variantu F, k níž se přikláněla ještě začátkem roku a podle které měla být pouze napřímena trať mezi Radotínem a Řevnicemi dvěma kratšími tunely. Varianta F byla opuštěna například kvůli nemožnosti snížení hlukové zátěže v úseku Řevnice–Beroun. Harmonogram z roku 2019 počítá s výstavbou po roce 2028, výstavba tunelu by pak trvala nejméně dalších 10 let.[7] V listopadu 2019 byla schválena studie proveditelnosti, definitivně vybrána varianta C-I delšího tunelu o délce 24,8 km, stavět se má nejdříve v roce 2028. Maximální rychlost v tunelu bude 200 km/h, trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy.[8]

Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů měl sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.

Na trati neměly být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou měl mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon měl být 2,8 ‰.

V červnu 2019 byly ve hře dvě varianty: Tachlovický tunel o délce 24,8 km od barrandovského mostu (s napojením ke Smíchovu i na Branický most) k berounskému závodí, a kratší varianta 18km Třebotovského tunelu začínajícího v Radotíně. Za favorita byla považována delší varianta, jejíž náklady se odhadovaly na 50 miliard korun. V listopadu 2019 Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala variantu delšího tunelu o délce 24,8 km (varianta C-I), začít stavět se má v roce 2028.[9]