Tabulka hodností

Tabulka hodností (rusky Табель о рангах всех чинов воинских, статских и придворных, krátce často Табель о рангах) představovala seznam, který se snažil nově klasifikovat ruskou státní správu do celkem čtrnácti hodnostních tříd. Byla zavedena carem Petrem I. Velikým 24. ledna 1722 a platila s některými změnami až do konce Ruské říše v roce 1917.

Tabulka hodností

Tabulka hodností nově systematizovala vojenské a námořní, dvorské a civilní hodnosti do 14 hodnostních tříd a položila základ pro profesionalizaci ruské státní správy, která měla doposud polofeudální charakter postavený na dědění úředních funkcí, polosoukromé armádě a „privatizaci“ výkonu státní správy (viz například: kormlenie). Petr I. Veliký chtěl tímto způsobem zefektivnit a zracionalizovat ruský stát. Tabulka hodností určovala pozici, plat, výši penze, barvu uniformy a distinkce každého státního úředníka.

Tabulka rozdělovala ruskou státní správu do celkem tří kategorií:

  • vojenské a námořní hodnosti
  • dvorské hodnosti
  • civilní hodnosti

Její zavedení rovněž stanovovalo novou praxi v přístupu k civilním úřadům a v armádě, která více zdůrazňovala vzdělání a individuální schopnosti a zvýhodňovala je před stavovským původem. Od VIII. hodnostní třídy získával její držitel dědičný šlechtický titul, čímž se například zvyšovala jeho šance přístupu ke dvoru.

Tabulka také stanovovala typy oslovení ve společenském styku. Držitelé hodností XIV. – IX. třídy byli oslovováni titulem „Vaše blahorodí“, držitelé hodností VIII. – VI. třídy titulem „Vaše vysokoblahorodí“, držitelé hodností V. třídy „Vaše vysokorodí“, držitelé IV. – III. třídy „Vaše excelence“ a konečně držitelé hodností II. – I. třídy titulem „Vaše vysoká excelence“.

Tabulka hodností: stručný výtah platný k roku 1884
Třída Civilní hodnosti Vojenské hodnosti Dvorské hodnosti
I. třída státní sekretář
skutečný tajný rada I. třídy
generál-polní maršál
generál admirál
není
II. třída skutečný tajný rada
vicekancléř
generál infantérie
kavalérie
artilérie
inženýr-generál
admirál
vrchní komoří
vrchní maršálek
vrchní šenk
vrchní hofmistr
vrchní stájník
vrchní ceremoniář
vrchní stolník
vrchní lovčí
III. třída tajný rada generálporučík
viceadmirál
maršálek
komoří
hofmistr
stájník
lovčí
IV. třída skutečný státní rada generálmajor komorník
V. třída státní rada vrchní štábní válečný komisař (do r. 1884) ceremoniář
mladší komorník
VI. třída kolegiální rada
vojenský rada
plukovník
kapitán 1. třídy u (nám.)
vrchní válečný komisař (do r. 1884)
komorník-podkovář
VII. třída naddvorní rada podplukovník
kapitán 2. třídy(nám.)
kapitán pěchotní stráže
rotmistr jízdní stráže
není
VIII. třída kolegiální asesor rotmistr
kapitán
esaul
titulární komorník
IX. třída titulární rada štábní kapitán
setník (u kozáků)
poručík (u nám.)
není
X. třída kolegiální sekretář poručík
lodní poddůstojník
dvorní kurýr
XI. třída lodní sekretář lodní sekretář (u nám.) není
XII. třída guberniální sekretář podporučík pěchoty
kornet u kavalérie
praporčík (u kozáků)
cukrář
komorník večeře
XIII. třída kabinetní registrátor
provinciální registrátor
senátní registrátor (po r.1763)
synodní registrátor (po r. 1763)
praporčík pěchoty není
XIV. třída kolegiální registrátor po roce 1884 není není

Mimo 14 tříd této tabulky byly následující hodnosti:

  • Výše Tabulky hodností: 1. generalissimus
  • Níže Tabulky hodností: 1. podprapočík (u pěchoty, u kozáků), 2. feldvébl, strážmistr, konduktor, 3.starší poddůstojník (starší seržant, do 1798), 4. mladší poddůstojník (mladší seržant, kaprál, do r. 1798)


Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.