Taťána Golikovová

Taťána Alexejevna Golikovová (rusky Татьяна Алексеевна Голикова; * 9. února 1966, Mytišči) je ruská ekonomka a politička, od května 2018 místopředsedkyně vlády Ruské federace pro sociální politiku, práci, zdravotnictví a důchodové zabezpečení.

Taťána Golikovová
Taťána Golikovová
Místopředsedkyně vlády Ruské federace pro sociální politiku, práci, zdravotnictví a důchodové zabezpečení
Úřadující
Ve funkci od:
18. května 2018
Předseda vládyDmitrij Medveděv
Michail Mišustin
2. ministryně zdravotnictví a sociálního rozvoje Ruské federace
Ve funkci:
24. září 2007 – 21. května 2012
Předseda vládyViktor Zubkov
Vladimir Putin
Viktor Zubkov (úřadující)
Dmitrij Medveděv
PředchůdceMichail Zurabov
NástupceVeronika Skrovcovová
(jako ministryně zdravotnictví)
Poradkyně prezidenta Ruské federace
Ve funkci:
22. května 2012 – 20. září 2013
PrezidentVladimir Putin
3. předsedkyně Komory účetních
Ruské federace
Ve funkci:
20. září 2013 – 17. května 2018
PředchůdceSergej Stěpašin
NástupceAlexej Kudrin
Narození9. února 1966 (56 let)
Mytišči, Sovětský svaz Sovětský svaz
ChoťViktor Borisovič Christenko
RodičeAlexej Golikov
Ljubov Golikovová
Alma materPlechanova ruská ekonomická univerzita
Profeseekonomka, politička
Náboženstvípravoslavná církev
OceněníŘád cti
Řád za zásluhy Republiky Dagestán
Medaile Pjotra Arkaďjeviče Stolypina
Zasloužilý ekonom Ruské federace
čestné uznání prezidenta Ruské federace
… více na Wikidatech
Podpis
CommonsTatyana Alekseyevna Golikova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 2007–2012 zastávala úřad ministryně zdravotnictví a sociálního rozvoje postupně ve čtyřech kabinetech premiérů Zubkova, Putina a Medveděva. Následně se mezi květnem 2012 až zářím 2013 stala poradkyní staronového ruského prezidenta Vladimira Putina v otázkách ekonomicko-sociální spolupráce se Společenstvím nezávislých států, Abcházií a Jižní Osetií.[1][2] Od září 2013 do května 2018 působila jako předsedkyně Komory účetních Ruské federace.

Vzdělání

V roce 1987 absolvovala obor ekonomika práce na Fakultě ekonomie Plechanovy ruské ekonomické univerzity v Moskvě.

Politická kariéra
Taťána Golikovová, 2007

Na ruském ministerstvu financí působila v letech 1990–1992 jako ekonomka v úseku státního rozpočtu. Další tři roky vykonávala funkci hlavní ekonomky tohoto úseku, v období 1995–1998 se stala zástupkyní ředitele, než byla v dubnu 1998 jmenována ředitelkou úseku. O čtyři měsíce později přešla na pozici šéfky oddělení kontroly státního rozpočtu, kde setrvala do července 1999. Poté vykonávala funkci náměstkyně ministra financí až do roku 2007.

V září 2007 byla jmenována ministryní zdravotnictví a sociálního rozvoje na návrh ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Na této pozici zasedala postupně ve čtyřech vládách vedených premiéry Zubkovem (2007–2008, 2012), Putinem (2008–2012) a Medveděvem (2012).

Od května 2012 do září 2013 byla poradkyní ruského prezidenta Vladimira Putina v otázkách ekonomicko-sociální spolupráce.

Soukromý život

V roce 2003 se vdala za ruského politika Viktora Borisoviče Christenka, v letech 2004–2012 ruského ministra průmyslu a obchodu. Pro oba se jednalo o druhý sňatek. Manželství je bezdětné.

Ve dvaceti dvou letech byla pokřtěna v rámci pravoslavné církve.[3]

Kritika

Média ji opakovaně obvinila z korupce především ve spojitosti s údajnými vazbami na firmu Pharmstandard, výrobce Arbidolu – antivirotika proti chřipce, doprovázeného širokou reklamní kampaní. Tato nařčení jí vynesla přezdívku „Madam Arbidol“.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tatyana Golikova na anglické Wikipedii a Голикова, Татьяна Алексеевна na ruské Wikipedii.

  1. Виктор Хамраев, Дарья Николаева. Минздрав переезжает [online]. Газета «Коммерсантъ», №105 (4890), 2012-06-13 [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. (rusky)
  2. Голикова займётся вопросами развития Южной Осетии и Абхазии [online]. РИА Новости, 2012-05-23 [cit. 2013-09-16]. Dostupné online. (rusky)
  3. Супруги Христенко и Голикова соблюдают пост [online]. Интерфакс-религия, 2009-04-02 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online. (rusky)
  4. Как нам посадить федеральных министров. MK [online]. 2011-04-21 [cit. 2014-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-14. (rusky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.