Úroveň technologické připravenosti

Úrovně technologické připravenosti byly původně formulovány v NASA v roce 1974 a formálně definovány v roce 1989. Původní definice používala sedm úrovní, ale v 90. letech 20. století NASA přijala současnou devítistupňovou stupnici, která se následně dočkala širokého přijetí.[3]

Původní definice Úrovní technologické připravenosti NASA (1989):[4]

Úroveň 1 – Pozorování a popsání základních principů

Úroveň 2 – Uznán potenciál aplikace

Úroveň 3 – Analyticky nebo experimentálně demonstrováno ověření použitelnosti myšlenky

Úroveň 4 – Komponenta nebo zkušební konstrukce validována v laboratoři

Úroveň 5 – Komponenta nebo zkušební konstrukce uznána v simulovaném nebo reálném prostředí

Úroveň 6 – Přiměřenost systému prokázána v simulovaném prostředí

Úroveň 7 – Přiměřenost systému prokázána v kosmu

Metodologii TRL vytvořil Stan Sadin v NASA Headquarters v roce 1974.[3] Ray Chase, který byl v té době zástupcem JPL Propulsion Division v konstrukčním týmu Jupiter Orbiter, použil na návrh Stana Sadina tuto metodologii pro posouzení technologické připravenosti navrhovaného designu kosmické lodi JPL Jupiter Orbiter.^[zdroj?] Chase později strávil rok v NASA Headquarters a pomáhal Sadinovi metodologii TRL institucionalizovat. Chase v roce 1978 nastoupil do ANSER, kde používal metodologii TRL na vyhodnocování technologické připravenosti vývojových programů navržených Air Force. Během 80. a 90. let 20. století publikoval Chase několik článků o opakovaně použitelných nosných raketách, které využívaly metodologii TRL.[5] Články dokumentovaly rozšířenou verzi metodologie zahrnující také nástroje pro design, testovací vybavení a připravenost výroby v programu Air Force s názvem Have Not.^[zdroj?] Vedoucí programu Have Not Greg Jenkins publikoval s Rayem Chasem rozšířenou verzi metodologie TRL, která zahrnovala design a výrobu.^[zdroj?] Leon McKinney a Ray Chase tuto rozšířenou verzi použili pro posouzení technologické připravenosti konceptu vysoce opakovaně použitelného prostředku kosmické dopravy (anglicky) vyvíjeného týmem ANSER.[6] Skupina ANSER také vytvořila upravenou verzi metodologie TRL pro navrhované programy Homeland Security Agency.[7]

Letectvo Spojených států amerických začalo používat metodologii TRL v 90. letech 20. století.^[zdroj?]

V roce 1995 napsal John C. Mankins z NASA článek, který diskutuje používání metodologie TRL v NASA, rozšířil stupnici a navrhl rozšířené popisy pro každou úroveň TRL.[1] General Accounting Office (GAO) Spojených států sestavila v roce 1999 vlivnou zprávu,[8] která prověřovala rozdíly v přenosu technologií mezi DoD a soukromým průmyslem. Došla k závěru, že DoD v porovnání se soukromými firmami bere větší rizika a snaží se o přechod na nové technologie, které mají menší stupeň vyspělosti. Závěrem je, že používání nezralé technologie zvyšuje celkové riziko programu. GAO doporučila, aby DoD více využívalo metodologii TRL jako prostředku pro hodnocení technologické vyspělosti před přenosem. V roce 2001 vydal náměstek ministra obrany pro vědu a technologie memorandum, které schvalovalo používání stupnice TRL v nových velkých programech. Směrnice pro hodnocení vyspělosti technologií byly zahrnuty do Defense Acquisition Guidebook.[9] V roce 2003 DoD publikovalo podrobný postup pro používání TRL v DOD Technology Readiness Assessment Deskbook.

Skupina inženýrů NASA (Jan Connolly, Kathy Daues, Robert Howard a Larry Toups) vytvořená pro řešení požadavků obyvatelnosti a aspektů designu v korelaci s již zavedenými a široce používanými standardy různých agentur včetně NASA vytvořila na základě TRL Úrovně připravenosti bydlení (anglicky Habitation Readiness Levels, HRL).[10][11]

Letectvo Spojených států amerických vyvinulo Kalkulátor TRL.[17] Tento nástroj je tvořen standardní sadou otázek implementovaných v Microsoft Excelu, a produkuje grafické zobrazení dosažené TRL. Nástroj je navržen tak, aby poskytl snímek technologické vyspělosti v daném okamžiku.[18]

Armáda Spojených států amerických vyvinula nástroj DAU Decision Point (DP) původně pojmenovaný Technologie Program Management Model,[19] který později převzala Defense Acquisition University (DAU). Model DP/TPMM využívá milníky založená na úrovních TRL a s vysokou věrností poskytuje flexibilní nástroj pro management, který napomáhá technologickým managerům při plánování, řízení a hodnocení jejich technologií pro jejich úspěšný přenos. Model poskytuje základní sadu činností zahrnující úkoly systémového inženýrství a správy programů, které jsou přizpůsobené technologickému vývoji a cílům managementu. Tento přístup je komplexní, ale sjednocuje složité činnosti, které jsou relevantní pro vývoj a přenos určitého technologického programu do jednoho integrovaného modelu.[20]

Primárním účelem metodologie TRL je pomoc managementu při rozhodování o vývoji a přenosu technologií. Stupnice TRL by měla být považována za jeden z nástrojů potřebných pro řízení postupu výzkumných a vývojových činností v organizaci.[21]

K výhodám TRL patří:[22]

• Poskytuje jednotné pojetí stavů technologie
• Řízení rizik
• Slouží pro rozhodování o financování technologie
• Slouží pro rozhodování o přenosu technologie

K nevýhodám TRL, které omezují jeho užitečnost, patří:[22]

• Připravenost nemusí nutně odpovídat vhodnosti nebo vyspělosti technologie
• Vyspělý produkt může mít větší nebo menší stupeň připravenosti pro použití v určitém systémovém kontextu než produkt s nižší vyspělostí
• Je třeba vzít v úvahu mnoho faktorů, včetně relevance provozního prostředí výrobků pro příslušný systém, i případný architektonický nesoulad mezi produktem a systémem

Aktuální modely TRL mají sklon k podceňování nebo ignorování negativních faktorů a zastaralosti technologií. Existují návrhy začleňující i tyto faktory do hodnocení.[23]

Pro komplexní technologie, které zahrnují různé vývojové fáze, bylo vyvinuto podrobnější schéma nazývané Technology Readiness Pathway Matrix, které přechází od základních jednotek k aplikaci ve společnosti. Tento nástroj se snaží ukázat, že metodologie TRL není lineární proces, ale že jde o složitější postup aplikacemi technologie ve společnosti.[24]