Třinec (zámek)

Bývalý třinecký zámek stojí v Třinci, při křižovatce ulic Nádražní (silnice II/468), Hřbitovní a Frýdecká (obě silnice II/476). V okolí zámku se nacházel rozsáhlý francouzský park, z něhož se do současnosti dochoval pouze nedaleký rybník či nádržka. Po necitlivé přestavbě dnes již zámeckou budovu nepřipomíná.

Třinec
Základní informace
Výstavbapřed r. 1799
Přestavba1876, 1915
Stavebníkneznámý
Další majiteléTěšínská komora
Současný majitelsoukromý majitel
Poloha
AdresaNádražní 3, Třinec, Česko Česko
Souřadnice49°41′3,36″ s. š., 18°40′7,06″ v. d.
Třinec (zámek)
Třinec (zámek), Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Třinci pochází z roku 1444, kdy zdejší panství sloužilo jako léno těšínských vévodů. Nejstarším známým majitelem je Machník z Třince, zmiňovaný právě k roku 1444. Následně docházelo k častému střídání majitelů, mezi něž patřili např. Beesové z Chrostiny, Vlčkové z Dobrozemice, páni ze Saint Genois či sasko-těšínský vévoda Albert Habsburský. Ten panství připojil k Těšínské komoře. Zda některý z těchto vlastníků třineckého panství nechal postavit zdejší zámek, není známo. Teprve k roku 1799 máme první zprávu o malém dvoře s částečně zděným a částečně dřevěným zámkem. V okolí zámku býval rozsáhlý zámecký park, který sahal až řece Olši. Navíc se nejednalo o jedinou architektonicky zajímavou stavbu v okolí, neboť asi 500 metrů od třineckého zámku se nacházel dnes již zaniklý zámek Dolní Líštná a asi 1 kilometr opačným směrem letohrádek Sanssouci. Po připojení třineckého panství k Těšínu ztratil zámek na významu a byl využíván jako sídlo správy dvora, byty a kanceláře.

Další řadou změn prošel zámek a jeho okolí od 30. let 19. století. V roce 1839 nechala komora nedaleko od něj postavit vysokou pec a v roce 1844 přibyla smaltovna. V letech 18681872 došlo k postupnému rozdělení zámeckého parku na dvě části výstavbou železniční trati Bohumín - Čadca. Správa Třince následně přešla na železárny a zámek znovu ztratil na významu. V roce 1876 prošel radikální přestavbou na byty, při níž došlo k demolici patra. Od roku 1915 sloužil jako sídlo obecního úřadu a později v jeho prostorách bývaly dělnické byty. Po druhé světové válce sloužil nejprve jako sklad, později prošel úpravou na pohostinství. V současnosti (2020) je sídlem specializovaného obchodu (skicentrum).

Literatura

  • F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.