Třebom

Původní podoba Třěbom (v mužském rodě) byla odvozena od osobního jména Třěbom (jeho základem bylo sloveslo třěbiti - "tříbit"). Význam místního jména byl "Třěbomův majetek". V průběhu dějin bylo jméno všelijak upravováno (Třeboun, Třebouň, Třeboň). Německé jméno se vyvinulo z českého.[4]

První písemná zpráva pochází z roku 1349 a zaváděla povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a cest. V letech 1245–1281 byla obec Třebom nově osídlována Němci díky kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna, hraběte ze Schaunburgu. Vrchnost, která vládla Třebomi v následujících staletích, byla převážně českého, popř. polského původu. Od doby husitské tvořila Třebom dohromady se sousední obcí Hradčánky (pol. Gródczanki, něm. Ratsch) exklávu Bruntálského panství. V roce 1621 získal obec Řád německých rytířů. V době největšího rozkvětu v 2. pol. 19. století počet obyvatel dosahoval ku 1040 lidem v obci. V roce 1708 vznikla v Třebomi škola; školní budova byla postavena v roce 1800. Výstavba katolického kostela, zasvěceného sv. Jiří proběhla v letech 1781–1785. Vláda Řádu německých rytířů byla v Třebomi ukončena v roce 1863 a vesnici převzal pruský stát. Po připojení k Československé republice v roce 1920 byla Třebom čistě německou vesnicí. Od 1. června 1975 byla obec přechodně připojena k sousední obci Sudice.[5]

• 
  vjezd od polské vesnice Gródczanki
• 
  obecní úřad před obnovou
• 
  kostel sv. Jiří se hřbitovem
• 
  interiér kostela
• 
  hospodářské budovy
• 
  dům německého typu s vysokými vraty
• 
  zchátralá budova
• 
  zchátralá hospodářská budova
• 
  rychta (pozdější státní statek)
• 
  prostranství u hasičské zbrojnice
• 
  kříž u obce
• 
  památník padlých v první světové válce