Třída Tonghe

Třída Tonghe
	Suwon (PCC-752)
Obecné informace
Uživatelé	Námořnictvo Korejské republiky; Kolumbijské námořnictvo
Typ	korveta
Lodě	4
Osud	aktivní (2016)
Nástupce	třída Pchohang
Technické údaje
Výtlak	1096 t (plný)[1]
Délka	78,1 m
Šířka	9,6 m
Ponor	2,6 m
Pohon	CODOG
Rychlost	31 uzlů
Dosah	4000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka	10 důstojníků; 85 námořníků
Výzbroj	1× 76mm kanón; 2× 40mm kanón (1×2); 4× 30mm kanón (2×2); 6× 324mm torpédomet (2×3); 12× hlubinná puma
Sonar	PHS-32

Třída Tonghe (korejsky 동해급 초계함) jsou hlídkové korvety námořnictva Korejské republiky. Celá třída je určena především k hlídkování a pobřežní obraně. Celkem byly postaveny čtyři jednotky, které byly do služby přijaty roku 1983. Jihokorejské námořnictvo všechny vyřadilo. Jedno plavidlo bylo následně darováno Kolumbii.[2]

Stavba

Celkem byly postaveny čtyři korvety této třídy. Každou přitom postavila jiná loděnice, čímž měly všechny získat nové důležité zkušenosti.[3]

Jednotky třídy Tonghe:[1]

Jméno	Loděnice	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Tonghe (PCC-751)	Korea Shipbuilding Corporation (nyní Hanjin Heavy Industries), Pusan	1982	10. listopadu 1983	vyřazena
Suwon (PCC-752)	Korea Takoma Shipyard (nyní Hanjin Heavy Industries), Masan	1982	20. listopadu 1983	vyřazena
Kangnung (PCC-753)	Hyundai Heavy Industries, Ulsan	1983	30. listopadu 1983	vyřazena
Anjang (PCC-755)	Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering, Okpo	1983	21. prosince 1983	po vyřazení získána Kolumbií jako ARC Nariño (CM-55), aktivní.

Konstrukce

ARC Nariño (CM-55)

Korvety byly vybaveny trupovým sonarem Signaal PHS-32, vyhledávacím radarem Raytheon SPS-64, střeleckým radarem Signaal WM-28, oprotronikou Signaal LIOD, bojovým řídícím systémem Signaal SEWACO ZK.[4] Výzbroj tvořil jeden 76mm kanón OTO Melara ve věži na přídi, dále jeden 40mm dvojkanón Bofors a dva 30mm dvojkanóny ve věžích Emerson. Plavidla dále nesla dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety pro torpéda Mk 46 a skluzavky pro 12 hlubinných pum Mk IX.[1] Pohonný systém je koncepce CODOG. Při plavbě ekonomickou rychlostí lodě poháněly dva diesely MTU 12V 956TB82 o výkonu 6260 hp, zatímco v bojové situaci diesely byly vypnuty a korvety poháněla jedna plynová turbína General Electric LM2500 o výkonu 26820 hp.[4] Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 31 uzlů a dosah 4000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]

Zahraniční uživatelé

Vyřazená korveta Anyang byla darována Kolumbii, která ji provozuje jako ARC Nariño (CM-55). Před předáním koncern Thales Group provedl modernizaci bojového řídícího systému a systému řízení palby.[2]

Odkazy

Reference

Class Donghae Corvette [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
COLOMBIAN NAVY INSPECTS PCC 755 CORVETTE FROM SOUTH KOREA [online]. Forecast International, rev. 2014-01-23 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
Tonghae / Dong Hae (PCC Patrol Combat Corvette) [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
Tonghae / Dong Hae (PCC Patrol Combat Corvette) - Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Tonghe na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[ref1-1] Class Donghae Corvette [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)

[ref3-2] COLOMBIAN NAVY INSPECTS PCC 755 CORVETTE FROM SOUTH KOREA [online]. Forecast International, rev. 2014-01-23 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)

[ref2-3] Tonghae / Dong Hae (PCC Patrol Combat Corvette) [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)

[ref2b-4] Tonghae / Dong Hae (PCC Patrol Combat Corvette) - Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)