Třída Spica (1934)
Třída Spica byla třída torpédovek Italského královského námořnictva z éry druhé světové války. Celkem bylo postaveno 32 jednotek třídy. Za války jich bylo 23 ztraceno. Dvě byly roku 1940 prodány Švédsku. Ostatní byly vyřazeny do roku 1964.
| Třída Spica | |
|---|---|
 Romulus (ex Spica) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Regia Marina Švédské námořnictvo |
| Typ | torpédovka |
| Lodě | 32 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Albatros |
| Nástupce | třída Pegaso |
| Technické údaje podtřídy Spica | |
| Výtlak | 638 t (standardní) 885 t (plný) |
| Délka | 75 m (mezi svislicemi) 80,4 m |
| Šířka | 8,2 m |
| Ponor | 2,82-3,09 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 parní turbíny 2 lodní šrouby 19 000 shp |
| Rychlost | 34 uzlů |
| Dosah | 1800 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 120 |
| Výzbroj | 3× 100mm kanón (3×1) 4× 40mm kanón (2×2) 4× 13,2mm kulomet (2×2) 4× 450mm torpédomet (4×1) 2× vrhač hlubinných pum miny |
| Technické údaje podtřídy Alcione | |
| Výtlak | 785 t (standardní) 1035 t (plný) |
| Délka | 75 m (mezi svislicemi) 80,4 m |
| Šířka | 7,92 m |
| Výzbroj | 3× 100mm kanón (3×1) 4× 13,2mm kulomet (2×2) 4× 450mm torpédomet (2×2) 2× vrhač hlubinných pum miny |
Stavba
Ve 30. letech se italské námořnictvo rozhodlo pro stavbu série torpédovek o výtlaku do 600 tun. Tato kategorie plavidel totiž nebyla nijak početně limitována mezinárodními odzbrojovacími dohodami. Oproti torpédoborcům navíc byly levnější a šlo je stavět rychleji. Vznikla elegantní plavidla, která byla obecně považována za povedenou konstrukci. Jejich bojová hodnota však byla limitována slabou protiletadlovou a protiponorkovou výzbrojí. Celkem bylo postaveno 32 jednotek této třídy.[2]
Jednotky třídy Spica:[2]
| Jméno | Podtřída | Loděnice | Spuštěna | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Astore | Spica | BSN, Neapol | 22. dubna 1934 | Roku 1940 prodána Švédsku. Provozována jako Remus (28). Vyřazen 1958. |
| Spica | Spica | BSN, Neapol | 11. března 1934 | Roku 1940 prodána Švédsku. Provozována jako Romulus (27). Vyřazen 1958. |
| Canopo | Climene | CT, Riva Trigroso | 1. října 1936 | Dne 3. května 1941 potopena britským letectvem. |
| Cassiopea | Climene | CT, Riva Trigroso | 22. listopadu 1936 | Vyřazena 1959. |
| Castore | Climene | CNA, Ancona | 27. září 1936 | Dne 2. června 1943 poblíž pobřeží Kalábrie potopena britským torpédoborcem HMS Jervis a řeckým torpédoborcem Vasilissa Olga. |
| Centauro | Climene | CNR, Ancona | 19. února 1936 | Dne 4. listopadu 1942 potopena americkým letectvem. |
| Cigno | Climene | CNR, Ancona | 24. listopadu 1936 | Dne 16. dubna 1943 západně od Sicílie potopena britskými torpédoborci HMS Paladin a HMS Pakenham. |
| Climene | Climene | CNR, Ancona | 7. ledna 1936 | Dne 28. dubna 1943 západně od Sicílie potopena britskou ponorkou HMS Unshaken. |
| Aldebaran | Perseo | Ansaldo, Janov | 14. června 1936 | Dne 20. října 1940 poblíž Pirea potopena minou z britské ponorky HMS Rorqual. |
| Altair | Perseo | Ansaldo, Janov | 26. července 1936 | Dne 20. října 1940 poblíž Pirea potopena minou z britské ponorky Rorqual. |
| Andromeda | Perseo | Ansaldo, Janov | 28. června 1936 | Dne 17. března 1941 u albánského pobřeží potopena britským letectvem. |
| Antares | Perseo | Ansaldo, Janov | 23. prosince 1936 | Dne 28. května 1943 potopena americkým letectvem. |
| Perseo | Perseo | CNQ, Fiume | 9. října 1935 | Dne 4. května 1943 poblíž tuniského pobřeží potopena britskými torpédoborci HMS Nubian, HMS Paladin a HMS Petard. |
| Sagittario | Perseo | CNQ, Fiume | 21. června 1936 | Od roku 1953 testovací plavidlo. Vyřazena 1964. |
| Sirio | Perseo | CNQ, Fiume | 14. listopadu 1935 | Vyřazena 1959. |
| Vega | Perseo | CNQ, Fiume | 21. června 1936 | Dne 10. ledna 1941 poblíž ostrova Pantelleria poškozena britským křižníkem HMS Bonaventure a následně potopena torpédoborcem HMS Hereward. |
| Airone | Alcione | Ansaldo, Janov | 23. ledna 1938 | Dne 12. října 1940 potopena poblíž Malty britským křižníkem HMS Ajax. |
| Alcione | Alcione | Ansaldo, Janov | 23. prosince 1937 | Dne 11. prosince 1941 poblíž Kréty potopena britskou ponorkou HMS Truant. |
| Aretusa | Alcione | Ansaldo, Janov | 6. února 1938 | Vyřazena 1958. |
| Ariel | Alcione | Ansaldo, Janov | 14. března 1938 | Dne 12. října 1940 potopena poblíž Malty britským křižníkem Ajax. |
| Calipso | Alcione | Ansaldo, Janov | 29. září 1937 | Dne 5. prosince 1940 potopena minou z britské ponorky Rorqual. |
| Calliope | Alcione | Ansaldo, Janov | 16. dubna 1938 | Vyřazena 1958. |
| Circe | Alcione | Ansaldo, Janov | 29. června 1938 | Dne 27. listopadu 1942 se potopila po kolizi s pomocným křižníkem Citta di Tunisi. |
| Clio | Alcione | Ansaldo, Janov | 3. dubna 1938 | Vyřazena 1964 |
| Libra | Alcione | CNQ, Fiume | 3. října 1938 | Vyřazena 1964. |
| Lince | Alcione | CNQ, Fiume | 15. ledna 1938 | Dne 4. srpna 1943 poblíž Taranta uvázla na břehu, 28. srpna 1943 ji tam zničila britská ponorka HMS Ultor |
| Lira | Alcione | CNQ, Fiume | 12. listopadu 1937 | V září 1943 potopena vlastní posádkou, vyzvednuta Němci a přejmenována na TA49. Dne 4. listopadu 1944 zničena náletem při opravách v La Spezia. |
| Lupo | Alcione | CNQ, Fiume | 7. listopadu 1937 | Dne 2. prosince 1942 poblíž Kyrenaiky potopena britskými křižníky HMS Aurora, HMS Argonaut a HMS Sirius. |
| Pallade | Alcione | BSN, Neapol | 19. prosince 1937 | Dne 5. srpna 1943 v Neapoli potopena americkým letectvem. |
| Partenope | Alcione | BSN, Neapol | 31. ledna 1937 | Dne 11. září 1943 v Neapoli potopena vlastní posádkou. |
| Pleiadi | Alcione | BSN, Neapol | 5. září 1937 | Dne 31. května 1941 byla v Tobruku poškozena italským letadlem. Definitivně byla vyřazena 14. října 1941 britským letectvem. |
| Polluce | Alcione | BSN, Neapol | 24. října 1937 | Dne 4. září 1942 potopena britským letectvem. |
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj představovaly tři 100mm kanóny, čtyři 40mm kanóny a čtyři 13,2mm kulomety. Dále byly neseny čtyři 450mm torpédomety. Jejich uspořádání se u jednotlivých podtříd lišilo. Část plavidel nesla čtyři jednohlavňové torpédomety, část měla dva jednohlavňové a jeden dvojhlavňový a konečně část nesla dva dvojhlavňové torpédomety umístěné v ose trupu. Toto řešení bylo nejlepší, neboť bylo možné vypustit všechna torpéda na obě strany. K ničení ponorek sloužily dva vrhače hlubinných pum. Všechna plavidla byla vybavena pro nesení min, kterých bylo 18-28 kusů. Pohonný systém tvořily dva kotle Yarrowa dvě parní turbíny Tosi o výkonu 19 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Plavidlo mělo dvě oddělené kotelny a jednu strojovnu. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 1800 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[2]
Modernizace
V letech 1939-1941 bylo sjednoceno rozmístění torpédometů na dva dvojité v ose trupu. Na války byla na části plavidlech část 13,2mm kulometů (někdy všechny) nahrazena 20mm kanóny. Obvykle plavidla nesla tři dvojité 20mm kanóny a jeden dvojitý 13,2mm kulomet. Protiponorková výzbroj byla posílena o další dva vrhače, přičemž neseno bylo až 40 hlubinných pum.[2]
Upravována byla také plavidla přeživší světovou válku. Torpédovka Sagittario (F557) byla v letech 1952–1953 upravena na plavidlo sloužící k testování nové výzbroje. Zbývajících šest jednotek, Calliope (F551), Libra (F552), Cassiopea (F553), Sirio (F554), Clio (F555) a Aretusa (F556), bylo v letech 1950–1953 přestavěno na rychlé protiponorkové korvety. Výrazně byla upravena nástavba a plavidla byla vybavena novými radary a sonarem. Novou výzbroj představoval jeden 100mm kanón, čtyři 40mm kanóny a jeden salvový vrhač hlubinných pum Hedgehog. Neseno mohlo být až 20 min. Na konci 50. let byl 100mm kanón nahrazen dalšími dvěma 40mm kanóny.[3]
Zahraniční uživatelé
- Švédské námořnictvo roku 1940 získalo torpédovky Remus (es Astore) a Romulus (ex Spica), které provozovalo do roku 1958. Plavidla se stala vzorem pro švédské torpédoborce třídy Mode.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Spica (1934) na Wikimedia Commons
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 302. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 152.
