Třída Seawolf

Jednotky třídy Seawolf:

USS Seawolf (SSN-21) během stavby

USS Jimmy Carter (SSN-23) má prodloužený trup

Program Seawolf byl zahájen v polovině 80. let s cílem zachovat technologický náskok amerických ponorek nad sovětskými i v 21. století. Do služby vstupovaly od druhé poloviny 90. let. Jako první byl roku 1997 do operační služby zařazen Seawolf. Oproti třídě Los Angeles je třída Seawolf tišší, schopná lépe manévrovat, silněji vyzbrojená i vybavená lepší elektronikou. Její konstrukce má rovněž dostatek prostoru pro modernizace. Jsou rovněž přizpůsobeny arktickým operacím.[2] Je to také první americká třída ponorek jejíž trup celý je postaven ze speciální oceli HY-100.

Výzbroj představuje osm 660mm torpédometů (oproti čtyřem ráže 533mm u třídy Los Angeles). Z nich mohou být vypouštěna torpéda MK-48 ADCAP, protilodní střely UGM-84 Harpoon, střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, nebo námořní miny. Zásoba munice činí 50 střel či torpéd, což je o 30% více než kolik nesla předchozí třída.[2] V přídi je rovněž umístěn výkonný sonar BQQ 5D.[1] Bojový systém je typu AN/BSY-2.

Pohonný systém tvoří jaderný reaktor General Electric PWR S6W a dvě turbíny. Lodní šroub je jeden. Při plavbě pod hladinou dosahují ponorky třídy Seawolf rychlosti až 35 uzlů. Při tichém režimu plují rychlostí 20 uzlů. Maximální hloubka ponoru je 610 metrů.[1]

Třída Seawolf je rychlejší než jakákoliv jiná americká ponorka a její vylepšený pohonný systém umožnil rovněž značně tišší chod. Je desetkrát tišší než vylepšená varianta třídy Los Angeles (688i) a dokonce sedmdesátkrát tišší než klasická ponorka třídy Los Angeles.[2] Další značnou výhodou je, že při tichém chodu může plout dvakrát rychleji než vylepšená ponorka třídy Los Angeles, aniž by ji hrozilo prozrazení.[2]

Dne 2. října 2021 Connecticut při plavbě pod hladinou někde v Indo-Pacifiku srazila s jiným podmořským objektem. Při srážce nebyl nikdo raněn, ponorka zůstala plavbyschopná.[4] Dne 1. listopadu 2021 vydalo velitelství 7. flotily prohlášení o výsledcích vyšetřování nehody.[5] Podle vyšetřovatelů došlo ke srážce ponorky s nezmapovanou podmořskou horou a k zranění 12 námořníků. Vzhledem ke skutečnosti, že srážce se podle všech skutečností dalo zabránit, přistoupil velitel 7. flotily k odvolání velícího a výkonného důstojníka společně s lodním předákem.