Třída San Giorgio
Třída San Giorgio je třída výsadkových lodí kategorie amphibious transport dock, stavěných pro italské námořnictvo loděnicí Fincantieri. Celkem byly pro italské námořnictvo postaveny tři jednotky této třídy. Všechny jsou stále v aktivní službě a mají základnu v Brindisi. Z konstrukce San Guisto vychází také výsadková loď Kalaat Béni Abbès (474) postavená loděnicí Fincantieri pro alžírské námořnictvo.
| Třída San Giorgio | |
|---|---|
_-_Harbour_of_Reggio_Calabria_-_Italy_-_28_Sept._2008_-_(2).jpg.webp) San Giorgio (L 9892) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Italské námořnictvo |
| Typ | amphibious transport dock |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 5000 t (standardní) 7665 t (plný) |
| Délka | 133,3 m |
| Šířka | 20,5 m |
| Ponor | 5,25 m |
| Pohon | 2× diesel |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | 7500 nám. mil při 16 uzlech |
| Posádka | 170 |
| Výzbroj | 1× 76,2mm/62 kanón 2× 20mm kanón (2×1) |
| Letadla | 5× vrtulník |
Stavba
Italská loděnice Fincantieri v Riva Trigoso u Janova postavila celkem tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1988–1994.
Jednotky třídy San Giorgio:
| Jméno | Spuštěna na vodu | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| San Giorgio (L-9892) | 1987 | 13. února 1988[1] | Aktivní. |
| San Marco (L-9893) | 1987 | 6. května 1989[1] | Aktivní. |
| San Giusto (L-9894) | 1993 | 11. června 1994[2] | Aktivní. |
Konstrukce
Kapacita lodí je až 500 vojáků s plnou výzbrojí, včetně 30 tanků či 36 obrněných vozidel. Lodě mají průběžnou letovou palubu s můstkem na pravoboku. Na palubě nesou tři vrtulníky Sea King SH-3D či pět menších typu AB-212. Podpalubní hangár o rozměrech 100x20,5 metru, ale je určený pouze pro vozidla a náklad. Do hangáru se vstupuje pomocí příďových vrat, bočním nákladovým otvorem a výtahem, který hangár spojuje s letovou palubou. Na zádi lodí je umístěn palubní dok pro vyloďovací čluny, který pojme tři čluny LCM (6) s nosností 30 tun. Na palubě jsou pak převáženy též tři menší čluny LCVP a malý motorový člun.
San Marco má oproti ostatním rozšířené zdravotnické prostory a je vhodná pro nasazení v místech přírodních katastrof. San Giusto, nemá příďová vrata, ale má zvětšenou nástavbu, mírně větší výtlak, všechny čluny LCVP na levoboku a je modifikována pro úlohu cvičné lodi (v době míru).
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76,2mm/62 kanón ve věži na přídi a dva 20mm kanóny. Lodě pohánějí dva diesely GMT A420, díky kterým mohou plout rychlostí až 21 uzlů. Dosah je 7500 námořních mil při 16 uzlech.
Odkazy
Reference
- Class San Giorgio Landing Ship Dock [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky)
- Class San Giusto Landing Ship Dock [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída San Giorgio na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
- (anglicky) Profil na serveru Naval-technology.com