Kalaat Béni Abbès (474)

Kalaat Béni Abbès (474) je výsadková a podpůrná loď (Bâtiment de Débarquement et de Soutien Logistique) Alžírského námořnictva. Jedná se o zvětšenou modernizovanou verzi italské výsadkové lodě San Guisto.[2][1] Je vlajkovou lodí Alžírského námořnictva.[3]

Základní údaje
Typ: Amphibious Transport Dock
Třída: třída San Giorgio
Číslo trupu: 474
Objednána: červenec 2011
Zahájení stavby: 11. ledna 2012
Spuštěna na vodu: 8. ledna 2014
Uvedena do služby: 4. září 2014
Osud: aktivní (2021)
Cena: 400 000 000 [1]
Takticko-technická data
Výtlak: 8 800 t (plný)
Délka: 142,9 m
Šířka: 21,5 m
Ponor: 5,3 m
Pohon: 2× diesel
2× 6 000 kW
Rychlost: 20 uzlů (37 km/h)
Posádka: 150 důstojníků a námořníků
440 vojáků
Výzbroj: 1× 76mm kanón
2× 25mm kanón
16× Aster 15
Elektronika: Selex EMPAR
Letadla: 3–5 vrtulníků
Ostatní: 15 obrněných vozidel

Stavba

Kontrakt na stavbu plavidla ve výši 400 milionů eur byl zadán roku 2011 společnosti Orizzonte Sistemi Navali, která je joint venture společností Finmeccanica a Fincantieri (konsorcium vzniklo pro stavbu fregat tříd Orizzonte a FREMM).[3] Součástí kontraktu je trénink posádky zajištěný Italským námořnictvem.[2] Plavidlo postavila společnost Fincantieri ve své loděnici Riva Trigoso. Stavba plavidla byla zahájena dne 11. ledna 2012.[4] Po spuštění na vodu v lednu 2014 bylo plavidlo dokončeno v Muggianu. Do operační služby vstoupilo 4. září 2014.[5]

Konstrukce

Kalaat Béni Abbès (474)
Kalaat Béni Abbès (474)

Posádku tvoří 150 důstojníků a námořníků. Plavidlo je vybaveno průběžnou letovou palubou pro operace vrtulníků, kterou s hangárem spojuje jeden výtah. Velitelský ostrov je na pravoboku. Palubní dok na zádi pojme tři vyloďovací čluny typu LCM. Na sponzonech po levé straně letové paluby jsou umístěny tři menší vyloďovací čluny typu LCVP a jeden typu LCP. Kapacita nákladu činí 15 obrněných vozidel, nebo pět tanků T-90SA a až 440 vojáků.[1]

Velmi silná je protiletadlová výzbroj plavidla. K ničení vzdušných cílů loď nese protiletadlový systém MBDA SAAM-ESD s výkonným radarem Selex EMPAR. Na palubě za velitelským ostrovem loď nese šestnáctinásobné vertikální vypouštěcí silo Sylver A50 pro protiletadlové řízené střely Aster 15 s dosahem 30 km. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Super Rapid na přídi a dvě dálkově ovládané zbraňové stanice s 25mm kanóny. K obraně slouží rovněž dva vrhače klamných cílů SCLAR-H.[3]

Pohonný systém tvoří dva diesely Wärtsilä 12V32. Lodní šrouby jsou dva. Elektrickou energii vyrábí čtyři diesel-generátory Isotta Fraschini V1716 C2ME a jeden Isotta Fraschini V1708 T3 jako záložní. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů.[3]

Odkazy

Reference

  1. Alžírská výsadková loď na vodě. ATM. 2014, roč. 46, čís. 2, s. 60. ISSN 1802-4823.
  2. Algerian Navy’s Kalaat Beni Abbes vessel launched [online]. Naval-technology.com, 2014-01-22 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Italian shipyard Fincantieri launched Algerian Navy future amphibious ship (BDSL program) [online]. Navy Recognition.com, 2014-01-10 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Výsadková loď pro Alžírsko. ATM. 2012, roč. 44, čís. 3, s. 72. ISSN 1802-4823.
  5. PERUZZI, Luca. OSN delivers Algerian Navy's new flagship [online]. Jane's, 2014-09-08 [cit. 2015-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-15. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.