Třída Regele Ferdinand

Třída Regele Ferdinand byla třída torpédoborců Rumunského královského námořnictva. V Itálii postavené torpdéborce se staly největšími válečnými plavidly meziválečného rumunského námořnictva.[1] Oba bojovaly ve druhé světové válce, ve které byly ukořistěny SSSR. Sovětské námořnictvo je vrátilo v 50. letech. V 60. letech byly sešrotovány.[1]

Třída Regele Ferdinand
Regele Ferdinand
Obecné informace
UživateléRumunské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Mărăşti
NástupceMărăşeşti
Technické údaje
Výtlak1400 t (standardní)
1850 t (plný)
Délka101,9 m
Šířka9,6 m
Ponor3,5 m
Pohon2 turbínová soustrojí, 4 kotle
48 000 shp
2 lodní šrouby
Rychlost35 uzlů
Dosah3000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka212
Výzbroj5× 120mm kanón (5×1)
1× 76mm kanón
2× 40mm kanón
2× 12,7mm kulomet
6× 533mm torpédomet (2×3)
50 min

Stavba


Obě dvě jednotky této třídy, pojmenované Regele Ferdinand (později Lichoj, D 22 a D 10) a Regina Maria (později Letuščij, D 21 a D 11), byly postaveny v letech 1928–1930 italskou loděnicí Pattison v Neapoli. Na projektu se podílela britská loděnice Thornycroft, jejíž vůdčí lodě torpédoborců třídy Shakespeare se staly vzorem konstrukce této třídy.[2] Do služby vstoupily v 7. září 1930.[2]

Konstrukce


Výzbroj torpédoborců tvořilo pět 120mm kanónů Bofors Mk 4 v jednodělových věžích, jeden 76mm kanón Ansaldo M1917, dva 40mm kanóny a dva 12,7mm kulomety. Údernou výzbroj tvořily dva trojhlavňové 533mm torpédomety. V případě potřeby mohly nést 50 min.[2] Během války byla výzbroj modifikována a zesilována byla především protiletadlová obrana. Pohonný systém tvořily dvě turbíny Parsons a čtyři kotle Thornycroft. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.[1]

Operační služba

Za druhé světové války byly oba torpédoborce nasazeny především při doprovodu konvojů.[1] Po podepsání příměří se SSSR v roce 1944 Rumuni museli své lodě odevzdat Sovětskému svazu. Torpédoborce získalo Černomořské loďstvo, které je přejmenovalo na Lichoj a Letuščij.[1] V roce 1951 byly vráceny Rumunsku a v roce 1959 byly vyřazeny a následně sešrotovány.[2]

Reference
  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 174. (česky)
  2. REGELE FERDINAND destroyers [online]. Navypedia.org [cit. 2013-02-07]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.