Mărăşeşti (1983)

Mărășești je fregata Rumunského námořnictva. Loď byla postavena pod jménem Muntenia v éře rumunského diktátora Nicolae Ceaușescu jako důkaz vyspělosti rumunské zbrojní výroby.[1] V té době byla, především z prestižních důvodů, kategorizována jako torpédoborec. Západním tiskem tehdy byla sarkasticky nazývána „Ceaušescův křižník“.[2] Po pádu diktatury byla přejmenována tradičním jménem Mărășești a převedena do kategorie fregat.

Základní údaje
Typ: torpédoborec
Číslo trupu: 111
Jméno podle: Bitva u Mărăşeşti
Zahájení stavby: 1981
Spuštěna na vodu: 1983
Uvedena do služby: 5. srpna 1985
Osud: aktivní (2013)
Předchůdce: třída Regele Ferdinand
Takticko-technická data
Výtlak: 5400 t (standardní)
5790 t (plný)
Délka: 144,6 m
Šířka: 14,8 m
Ponor: 4,9 m
Pohon: 4 diesely
32 000 hp
Rychlost: 27 uzlů
Posádka: 270
Výzbroj: 4× 76mm kanón (2×2)
4× 30mm AK-630M (4×1)
8× P-15 Termit (4×2)
2× RBU-6000 (2×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Letadla: 2 vrtulníky

Plavidlo bylo kompletně navrženo v Rumunsku. Ve své konstrukci kombinuje západní (např. vrtulníky) a ruské technologie (např. výzbroj). Za moderními plavidly však svou bojovou hodnotou zaostává.[2] Postrádá například bojový řídící systém, protiletadlové řízené střely a moderní protilodní střely.[3]

Stavba

Stavba byla zahájena roku 1981 v rumunských loděnicích Mangalia (nyní Daewoo-Mangalia Heavy Industries).[4] Na vodu byl spuštěn roku 1983 a do operační služby vstoupil roku 5. srpna 1985.[1] Kvůli silné nestabilitě byla loď brzy deaktivována a musela být rekonstruována. Především byly upravovány předimenzované nástavby, které stabilitu lodě narušovaly. Úpravy proběhly v letech 1988–1992.[5]

Konstrukce

Hlavňovou výzbroj tvoří dva 76mm dvojkanóny AK-726 v dělových věžích na přídi. K bodové obraně slouží čtyři 30mm komplety AK-630M. Údernou výzbroj tvoří čtyři dvojité vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2C). Dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1200 později nahradily vrhače RBU-6000. Na palubě jsou též dva trojhlavňové 533mm torpédomety.[5] Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky typu Alouette III.[2]

Pohonný systém tvoří čtyři diesely (starší prameny uváděly plynové turbíny[4]). Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.[5]

Odkazy

Reference
  1. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 265.
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 24.[Dále Pejčoch, Novák, Hájek (1998)]
  3. Marasesti patrol destroyer [online]. Hazegray.org [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
  4. [Pejčoch, Novák, Hájek, 1998, s. 23.]
  5. Naval Ships [online]. Romanian Naval Forces [cit. 2013-02-11]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]

Literatura
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.