Třída P (1934)

Třída Pravda (třída P)
	Púvodní podoba ponorky třídy P
Obecné informace
Uživatelé	Sovětské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	3
Osud	1 ztracena; 2 vyřazeny
Předchůdce	třída Ščuka
Nástupce	třída S
Technické údaje
Výtlak	1200 t (na hladině); 1870 t (pod hladinou)[1]
Délka	90 m
Šířka	8 m
Ponor	3,1 m
Pohon	2 diesely, 2 elektromotory; 2 lodní šrouby
Rychlost	18,5 uzlu (na hladině); 7,7 uzlu (pod hladinou)
Dosah	5700 nám. mil při 10 uzlech (na hladině); 105 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka	54
Výzbroj	6× 533mm torpédomet (10 torpéd); 2× 100mm kanón (2×1); 1× 45mm kanón

Třída Pravda (jinak též třída P) byla třída ponorek Sovětského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Označeny byly rovněž jako IV. série. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1936–1956. Ve stavbě se dále nepokračovalo, neboť třída byla považována za nepovedenou. Za druhé světové války byly ponorky využívány především jako transportní a k výcviku. Jedna byla za války potopena.

Stavba

Ponorky byly objednány během první pětiletky. Měly operovat společně s flotou, proto měly dosahovat vysoké rychlosti. Stavba třídy začala roku 1931. Ponorky se vyráběly v Leningradě a sovětskému námořnictvu byly předány roku 1936. Nebyly však povedenou konstrukcí. Mimo jiné měly špatné nautické vlastnosti, oproti jiným ponorkám podobné velikosti byly slaběji vyzbrojené, měly menší dosah a nedosahovaly ani plánované rychlosti 20 uzlů na hladině a 10 uzlů pod hladinou. Proto byly postaveny pouze tři jednotky.[1]

Jednotky třídy Pravda:[2]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámky
P1 (ex Pravda)	1931	3. ledna 1934	červen 1936	Dne 17. září 1941 potopena minou u finského poloostrova Hanko.
P2 (ex Zvezda)	1931	14. dubna 1935	červenec 1936	V prosinci 1941 v Leningradu poškozena německým dělostřelectvem. Od roku 1944 sloužila ke zkouškám a od roku 1951 k výcviku. Vyřazena 1956.
P3 (ex Iskra)	1931	4. prosince 1934	červenec 1936	Dne 23. září 1941 v Leningradu poškozena Luftwaffe. Vyřazena 1952.

Konstrukce

Ponorka třídy P s novou velitelskou věží

Trup měl dvoutrupou koncepci a byl rozdělen do osmi sekcí. Hlavňovou výzbroj představovaly dva 100mm kanón a jeden 45mm kanón. Dále nesly šest 533mm torpédometů (čtyři příďové a dva záďové) se zásobou deset torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely MAN o výkonu 5400 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,5 uzlu na hladině a 7,7 uzlu pod hladinou. Dosah byl 5700 námořních mil při rychlosti deseti uzlů na hladině a 105 námořních mil při čtyřech uzlech pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala padesát metrů.[2]

Modifikace

Ponorky P2 a P3 po válce dostaly novou velitelskou věž, která jejich vzhled přibližovala ke třídě K.[1]

Odkazy

Reference

GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 335. (anglicky)
"Series IV" submarines (P-1) (1936) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pravda na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[con-1] GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 335. (anglicky)

[nav-2] "Series IV" submarines (P-1) (1936) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky)