Třída Najin

Blíže neuvedená severokorejská loděnice v Najinu postavila 2-4 jednotky této třídy.[1] Některé prameny uvádějí dvě, zatímco dle jiných byly čtyři, přičemž dvě byly vyřazeny.[2] Do služby byly přijaty v letech 1973 a 1975. Konstrukce třídy Najin byla ovlivněna sovětskými fregatami projektu 42 (třídy Kola), pocházejícími z 50. let.[1]

Jednotky třídy Najin:[1]

Plavidla dostala sovětskou elektroniku. Vzdušný vyhledávací radar Square Tie, hladinový vyhledávací radar Pot Head, navigační radar Pot Drum, střelecký radar Drum Tilt a sonar Stag Horn. Hlavní výzbroj tvoří dva dosti zastaralé dvouúčelové 100mm kanóny B-34 vzor 1940 s dostřelem 22 km. Jeden je v neuzavřené dělové věži na přídi a druhý na zádi. Sekundární výzbrojí jsou čtyři 57mm kanóny ZIF-31 umístěné ve dvoudělových postaveních a dvanáct 25mm kanónů 2M-3 v otevřených dvoudělových postaveních. Protiponorková výzbroj se skládá ze dvou salvových vrhačů hlubinných pum RBU-1200, dvou vrhačů a dvou skluzavek hlubinných pum. Dále lodě nesly trojhlavňový 533mm torpédomet a až 30 námořních min. Dva diesely o celkovém výkonu 15 000 hp pohánějí dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů.[1] Dosah je 4000 námořních mil.[2]

O operační službě obou plavidel není příliš známo. Plavidla však trpěla kvůli nepříliš kvalitní konstrukci a chybějící údržbě. Z doby hladomoru v KLDR na počátku 90. let existují letecké snímky fregaty třídy Najin se zeleninovou zahradou na palubě.[1] Předpokládá se, že obě fregaty zůstávají v operační službě.[1]