Třída Minotaur

Třída Minotaur byla třída pancéřových křižníků Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1908–1922. Účastnily se první světové války. Jeden byl ve válce potopen. Ostatní byly do roku 1922 prodány do šrotu. Byly to poslední britské pancéřové křižníky, neboť je nahradila nová kategorie bitevních křižníků.[2]

Třída Minotaur
HMS Minotaur
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Typpancéřový křižník
Lodě3
Osud1 potopen
2 vyřazeny
Předchůdcetřída Duke of Edinburgh
Nástupcetřída Invincible
Technické údaje
Výtlak14 600 t[1]
Délka149,35 m (mezi svislicemi)
158,19 m (max.)
Šířka22,71 m
Ponor7,92 m
Pohon24 kotlů, 2 parní stroje
27 000 ihp
Rychlost23 uzlů
Posádka755
Výzbroj4× 234mm kanón (2×2)
10× 190mm kanón (10×1)
16× 76mm kanón (16×1)
5× 457mm torpédomet
Pancířpaluba 76 mm
boky 152 mm
velitelská věž 152 mm

Stavba

Stavba tří pancéřových křižníků této třídy byla objednána v rámci stavebního programu pro roky 1904/1905. Křižníky navrhl konstruktér Philip Watts. Jednalo se o zvětšenou verzi předcházející třídy Warrior se zesílenou výzbrojí. Nejednalo se o zcela vyváženou konstrukci, neboť velmi silné výzbroji a velikosti plavidel neodpovídalo jejich pancéřování. Křižníky byly postaveny v letech 1905—1909.[1]

Jednotky třídy Minotaur:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
DefencePembroke Dockyard22. února 190524. dubna 19079. února 1909Dne 31. května 1916 potopen v bitvě u Jutska.
MinotaurDevonport Dockyard2. ledna 19056. června 19061. dubna 1908Prodán do šrotu 1920.
ShannonChatham Dockyard2. ledna 190520. září 190610. března 1908Prodán do šrotu 1922.

Konstrukce

Schéma výzbroje a pancéřování třídy Minotaur

Boky lodí kryl až 152mm silný pancéřový pás, přičemž pancíř kryl i barbety věží, kasematy a velitelskou věž.[3] Oproti předchozím třídám tyto křižníky nesly výrazně silnější výzbroj. Poprvé u nich byly použity dvoudělové věže s kanóny ráže 234 mm, kterých nesly celkem čtyři kusy. Sekundární ráži tvořilo deset 190mm kanonů v jednohlavňových věžích, umístěných po pěti na každém boku. Doplňovalo je šestnáct 76mm děl sloužících k obraně proti torpédovým člunům a jiným lehkým plavidlům (většina z nich stála na střechách 190mm dělových věží). Dále bylo neseno pět 457mm torpédomet. Pohonný systém tvořilo 24 kotlů Yarrow (Minotaur měl kotle Babcock) a dva čtyřválcové trojčinné parní stroje, o výkonu 27 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1]

Modifikace

V letech 1909–1910 byly zvýšeny komíny.[2]

Osudy

HMS Defence

Pancéřový křižník Defence se účastnil pronásledování křižníků Goeben a Breslau.[2] Minotaur dne 6. srpna 1914 ostřeloval německou radiostanici na ostrově Yap. Všechny tři jednotky byly nasazeny v bitvě u Jutska, přičemž Defence byl v bitvě potopen. Zbylé lodě byly sešrotovány na počátku 20. let.

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 73. (anglicky)
  2. MILFORD, Darren. Minotaur class armoured cruisers [online]. Worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. S. 138. (česky)

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.